Malenovice bývaly významnější než Zlín. Dnes láká hrad, les i Svatá voda

Otevření Hradu Malenovice
Otevření Hradu Malenovice

Malenovice byly v minulosti samostatnou obcí a dokonce významnější než Zlín.

Les ve Zlíně Malenovicích má přibližně 21 hektarů. Není sice největší zalesněnou plochou v katastru krajského města, ale patří k těm rozsáhlejším. Malenovice jsou součástí Vizovické vrchoviny, proto je terén kolem této části města mírně kopcovitý.

Na zlínském náměstí Míru jsou unikátní budovy. Trantírkův dům je stejný od roku 1940

Trantírkův dům ve Zlíně v roce 1943

Náměstí se začalo výrazně měnit s rozvojem Baťových závodů.

Zvedá se do výšky 395 m nad mořem. Zarostlé svahy vyčnívají nad obydlenou částí a vypadají jako zelený šál. Les je smíšený, takže díky jehličnanům zůstává i v zimním období lehce zabarvený.

Do malenovického lesa chodí turisté, zájemci o historii, poutníci nebo sportovci. Pokud jsou to atleti, tak nechodí, ale běhají do kopce a z kopce, pro trénink je to určitě ideální místo. Vyšlápnout do svahu musí i turisté, jejichž cílem je hrad. To je majestátní stavba, která nenechá nikoho na pochybách, že plnila roli pevnostního sídla.

Při příjezdu do Malenovic od vesničky Salaš je nepřehlédnutelná. Najednou se nad vámi vynoří mezi stromy, shlíží do podhradí, bere dech a budí respekt. Znám tuto scénu už hodně dlouho, ale pokaždé na ni reaguji, jako bych ji viděla poprvé. Hrad byl založen v polovině 14. století. Původně to byla gotická stavba, později dostala renesanční kabát a pak ještě barokní. Patří mezi významné památky středověké architektury. Hrad je z velké části přístupný. V areálu často vystupují skupiny historického šermu, muzikanti, herci a lidoví řemeslníci.

Kroky poutníků, a nejenom jejich, míří do jiné části malenovického lesa, ke Svaté vodě na Kaménce. Je údajně léčivá. Tvrzení je podložené pověstmi o zázračném uzdravení třeba napajedelského kameníka. Tak dlouho si vodou ze studánky omýval nemocné oči, až se mu uzdravily. U pramene prý dokonce kázali slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj.

Tuto možnost údajně nevyloučil ani cyrilometodějský badatel František Přikryl. Kaménka je podle něho nedaleko bývalé takzvané hradské silnice a ta spojovala významné moravské hrady. Možná po ní kráčeli i bratři ze Soluně. Dnes už to nezjistíme, ale procházka ke studánce určitě nemůže škodit. Je to kouzelné místo. Pramen je upravený, ve svahu nad ním je malá skalní jeskyně se sochou Panny Marie Lurdské a opodál ještě kaplička. Možná jste o Svaté vodě Kaménka už slyšeli v souvislosti s poutěmi, konají se tam každý rok

Spustit audio
autor: Věra Hotařová

Související