Knihovna pražského Strahovského kláštera ukrývá nejen obrovské množství svazků, ale i nádherné sály
Strahovský klášter v Praze je nejstarším premonstrátským klášterem u nás, ve kterém premonstráti působí od roku 1143. V jeho areálu si můžete prohlédnout historické sály, stálou expozici a refektáře. Na jaře bude možné po rekonstrukci opět navštívit také Strahovskou obrazárnu.
Knihovna ve Strahovském klášteře existovala od samého začátku. Je v ní uloženo přes tři sta tisíc tištěných svazků, tři tisíce rukopisů, přes dva a půl tisíce prvotisků, sbírka grafiky čítající asi padesát tisíc kusů a mnoho dalšího. Návštěvníci procházejí chodbou, takzvaným kabinetem kuriozit s řadou zajímavých exponátů. A cestou mohou nahlédnout do Teologického a Filosofického knihovního sálu.
Teologický sál byl postaven za opata Jeronýma Hirnhaima (1671–1679). Barokní pojetí knihovny je reprezentováno policemi. Knihy se na rozdíl od románského pokladnicového typu a gotického pultového začaly ukládat na výšku. Nad policemi jsou vidět zlacené dřevěné vyřezávané ozdoby s dřevěnými kartušemi. Jde o první knihovní pomůcku. Obrázky v dřevěných kartuších s nápisy označovaly druh literatury, který byl v policích uložen.
U příležitosti stého výročí přenesení ostatků sv. Norberta v roce 1727 byl sál prodloužen o několik metrů. Poté ho freskami vyzdobil strahovský premonstrát a malíř Siard Nosecký.
Stojí tu i pozdně gotická dřevěná socha sv. Jana Evangelisty, která znázorňuje, jak kdysi vypadala takzvaná sáčková vazba knih. Svatý Jan ji drží v levé ruce. Sáčková vazba, ač často zobrazovaná ve výtvarném umění, se zachovala v malém počtu exemplářů, a to kvůli účelu, pro který byla vyráběna, tedy jako cestovní vazba. Buď byla zničena při cestách, nebo odříznuta při zařazení do knižní sbírky.
V Teologickém sále stojí také kompilační kolo vyrobené přímo pro knihovnu v roce 1678 a užívané pro kompilaci neboli sestavování textů. Na policích kola měl písař rozmístěné knihy, z nichž čerpal. Planetový mechanismus umožňuje při otáčení kola udržovat jeho police ve stále stejném úhlu, takže nedochází k sesunutí knih.
Filosofický sál knihovny
Opat Václav Mayer se v poslední čtvrtině 18. století rozhodl v klášteře vybudovat pro četné přírůstky nové knihovní prostory. Pro tento účel nechal na místě původní sýpky vystavět nynější Filosofický sál. Po výhodné koupi knihovního interiéru z ořechového dřeva, který nechal opat přivézt ze zrušeného premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, přizpůsobil rozměry budoucího sálu velikosti polic.
Filosofický sál má velkolepé rozměry. Je dlouhý 32, široký 10 a vysoký 14 metrů. Jeho velikost navíc umocňuje monumentální nástropní malba, kterou vytvořil vídeňský malíř Anton Maulbertsch během šesti měsíců roku 1794 jen s jedním pomocníkem. Nejvyšší řady knih jsou přístupné pouze z galerie, na kterou vedou v obou rozích skrytá spirálovitá schodiště, maskovaná falešnými hřbety knih.
Kabinet kuriozit
Strahovský kabinet kuriozit představuje přímého předchůdce novodobých muzeí. V jeho sbírkách se zrcadlí rudolfínská renesance se svým zájmem o tajemno a podivuhodnosti i počátky systematického pojetí přírodních věd.
U vstupu do historické části jsou umístěny přírodovědné sbírky převážně mořské fauny, doplněné sbírkami hmyzu, minerálů a voskových napodobenin plodů. Skutečnou kuriozitou je fantaskní dráček, vyrobený speciálními řezy z rejnoka. Mezi skříněmi visí i drátěná košile z 12. století a prsní brnění ze 17. století. Ve skříních jsou pak prezentovány sbírky archeologické: keramika, pouta, husitské selské zbraně. Nachází se zde také dendrologická knihovna čili xylotéka. Každý z 68 svazků dokumentuje jednu dřevinu.
Seskupení kuriozit vévodí model válečné lodi z přelomu 17. a 18. století, vedle které jsou umístěny vojenské exponáty. Podél podesty leží přímý zub z narvala, v minulosti vydávaný za roh jednorožce, a preparované části těla velkých kytovců. K vidění je také řada glóbů, jak zemských, tak astronomických.
Knihovnu Strahovského kláštera si můžete prohlédnout od pondělí do pátku od 9 do 17 hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
