Když se setmí, jsou všechny benzínky fotogenické! Ani nemusí sněžit, směje se fotograf Tomáš Havrda
Teď budeme blahopřát! A to k vítězství v jedné z nejprestižnějších světových fotografických soutěží, což se povedlo trutnovskému fotografovi Tomáši Havrdovi. Soutěž se jmenuje Sony World Photography Awards a Tomáš vyhrál v jedné kategorii s fotografií zasněžené trutnovské benzínky. Snímek pořídil 30. ledna minulého roku cestou z práce.
Zprávu o vítězství jste si prý musel přečíst několikrát, aby uvěřil. Je to pravda?
Je to tak. Trvalo to, než jsem si uvědomil, že to je pravda. Bylo to až po třetím nebo čtvrtém přečtení té zprávy. Čekal jsem, že to bude nějaký podvod typu, zadejte číslo své bankovní karty nebo něco podobného. Říkal jsem si, aby mi tak někdo nevyluxoval účet. Takže jsem si to musel opravdu přečíst čtyřikrát a pak jsem teprve pochopil, co se stalo.
A musel jste také o svém vítězství nějakou dobu pomlčet.
Tři týdny jsem měl noční můry, protože je hrozné to udržet v tajnosti. Lidé na vás koukají, fotíte a nemůžete jim říci, že máte takové ocenění doma. Mezitím proběhlo i pár fotoklubů, kde se hodnotí fotografie, a tam o tom mlčet, to bylo vážně náročné. Muselo se mlčet, aby to vyšlo ve všech denících najednou oficiálně.
Nejpodstatnější na vítězné fotce je barevné vyznění. Atmosféra obrazů Edwarda Hoppera, nic tam není navíc, nic tam nepřekáží.
Tomáš Havrda, fotograf
Pojďme maličko popsat ten vítězný snímek. Do tmy zářící benzínová čerpací stanice v Trutnově, která je ponořená nejen do zimního sněhového hávu, ale také do takového podvečerního mlžného oparu.
Já si myslím, že nejpodstatnější na té fotce je barevné vyznění, které je hozené do dvou barev. V podstatě je to modrá, takový tyrkys, a do toho červená linie benzínky. To si myslím, že je nejpodstatnější, to vnímáte na fotce jako první, barva. Pokud je snímek černobílý, tak už vnímáte něco trošku jiného.
Čtěte také
Jak fotografie vznikla?
Šel jsem z práce, když bylo počasí krásné na focení, taková atmosféra. Tak ta cesta trvala asi dvě nebo tři hodiny, prošel jsem si opravdu celý Trutnov, vznikla spousta snímků. Zhruba 10 minut po této vítězné fotce vznikla ještě jedna, kterou jsem také hlásil na Sony World Photo. Tam je úplně jiná atmosféra, dynamický rozmazaný pluh, který pluhuje na kruhovém objezdu. A já se musím přiznat, že ji mám snad i raději než onu benzínku. I když ta je samozřejmě pro mě jedna z těch nejlepších, co jsem kdy nafotil.
Atmosféra snímku prostě oslovila porotu.
Je to atmosféra obrazů Edwarda Hoppera. Je to takové jednoduché, nic tam není navíc, nic tam nepřekáží.
Rozjel jsem projekt a začal fotit benzínky při soumraku. Jak jsou hodně osvětlené, tak to vytváří obrazy samo. Ani snímky moc neupravuji.
Tomáš Havrda, fotograf
O jak prestižní soutěž jde?
Je to jedna z pěti nejprestižnějších fotografických soutěží na světě. Mnoho Čechů, kteří by to tam k ocenění dotáhli, není. Já jsem tedy zvítězil v regionální kategorii, což je trošku ta nižší, ale myslím si, že to nevadí.
Poslala vám porota nějaké slovní ohodnocení, proč právě vy?
Ne, to ne. V podstatě všechna média přebrala tiskovou zprávu tak, jak byla sepsaná v jednom španělském či italském deníku. Tam to trošku rozebrali a fotku přirovnali k nějakému hororu, který vznikl v roce 2020, že barevně to tak vyznívá. Už jsem slyšel, že takto začíná i horor z roku 2014. Kdy ufoni unesou na benzínové pumpě nějakou ženu. Ale když se setmí, tak jsou všechny benzínky fotogenické, ani nemusí sněžit. Teď jsem právě rozjel projekt a začal fotit benzínky při soumraku, při zlaté či modré hodince, a to jsou nádherné obrazy. Jak jsou hodně osvětlené, tak to úplně vytváří obrazy samo. Ani snímky tolik neupravuji.
Čtěte také
Jak jste se Tomáši dostal k focení?
Asi jako každý. Nejdříve jsem stál před objektivem, kdy mě fotil děda, táta i máma. Před nějakými 15 lety jsem dokonce našel Flexaretu, se kterou mě tenkrát fotili. A byl v ní i založený film, tak jsem ho vyvolal a zjistil, že tam byla zachycena nějaká rodinná dovolená, když mi bylo snad sedm let. Tak to bylo úplně úžasné. První foťák byl ruský, ten jsem dostal v sedmé třídě, takže tam bylo pár pokusů. Ale neuměl jsem vyvolávat filmy, tak se to posílalo do Teplic, trvalo to měsíc nebo dva, než vám poslali snímky zpátky. Člověk vůbec nevěděl, co dělá špatně a co dobře.
Až někdy na začátku 21. století jsem si koupil pořádnou zrcadlovku a už ty fotky trošku k něčemu vypadaly. Pak už přišel digitál, zpočátku hodně nekvalitní, myslím si, že dnešní mobily ho překonávají milionkrát. Pořídil jsem si první foťák i s objektivem a ten už uměl fotit výborně. Zažil se mnou neuvěřitelné věci, kdy jsem fotil třeba závody psích spřežení, takže se mnou zmokl i zmrzl a fotil pořád. To byl držák. Myslím, že mi přestal fungovat na 50 083 fotce, a umřel. Pořídil jsem si lepší aparát a říkal si, že si už musí na sebe vydělat.
Čtěte také
Zaujalo mne také, že máte přítelkyni, která fotí, jak vy fotíte.
Přesně tak. Ona má profil Život s fotografem a tam jsou ony backstageové snímky. Občas ne úplně lichotivé, ale vtipné. Já to mám strašně rád, protože tam jsou opravdu věci, ke kterým se vracím a zavzpomínám si třeba i na to, jaké focení zrovna probíhalo v tu chvíli. Je to super. Ten její profil je lepší než můj. Je vtipnější.
Kde můžeme vidět vaše fotografie, bude nějaká výstava? Benzínka bude teď putovat po světě v rámci vítězství v soutěži.
V rámci soutěže bude první výstava teď v Londýně. To bude asi od dubna a pak expozice putuje. Je tam myslím Japonsko a další takové země. Chystám se, že se na to zajedu podívat do Berlína. Uděláme si s přítelkyní výlet.
Naším hostem byl trutnovský fotograf Tomáš Havrda, kterému ještě jednou blahopřeji k velkému úspěchu s fotografií trutnovské benzínky v rámci světové prestižní fotografické soutěže.
Související
-
Miluju snímky, co vypráví příběhy a mají duši, usmívá se fotografka Pavla Kurková, žijící v Norsku
Fotografie Pavly Kurkové mají kouzlo okamžiku i znalost přírody, zaujaly už mnoho diváků i porotců soutěží. Přitom Pavla o fotografii ještě před pár lety mnoho nevěděla.
-
Vážkolovka Hana Balašová miluje fotografování orosených vážek v prvním ranním jemném světle
Český svaz ochránců přírody vyhlásil letošní rok rokem vážky. Jsou to nádherní tvorové nejrůznějších podob a barevných kombinací. Ale není jednoduché je vyfotografovat.
-
Fotograf se nemohl narodit do lepší doby, technika jde neuvěřitelně dopředu, říká Václav Bacovský
Fotograf a cestovatel Václav Bacovský říká, že ve fotografování objevil velkou vášeň. Ale až po tom, co vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na vysoké škole.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
