Když pravidla určuje příroda. Unikátní prales v Bílých Karpatech ukazuje, že les zásah člověka nepotřebuje
Prales Javorina v Bílých Karpatech slaví jedenáct od prohlášení za takzvané bezzásahové území.
Prales v Bílých Karpatech, to je od roku 2008 národní přírodní rezervace Javorina. Bezesporu nejcennější část tohoto moravského pohoří o rozloze 165 ha je pod vrcholem Velké Javořiny, tedy nejvyšší hory Karpat. V takto označeném prostoru rostou stromy a další rostliny podle pravidel, která určuje příroda, nikoliv člověk. Odborně se tomu říká bezzásahové území.
Javorinský prales se přírodními zákony řídí už více než jedno století. Rozhodli to tak páni z Lichtenštejnů, kteří ho v té době vlastnili. Les v nadmořské výšce místy až 935 m byl těžko dostupný. Těžba dřeva v něm byla velmi obtížná a nebezpečná. Proto ho Lichtenštejnové na začátku minulého století vyhlásili pralesní rezervací a jeho další vývoj nechali na přírodě. Drsné horské klima vyhovovalo listnatým stromům.
Už 170 let se tam setkávají bratři. Horám s tváří anglického parku vévodí Velká Javořina
Velkou Javořinu proslavily především Slavnosti bratrství Čechů a Slováků.
Vznikl přirozený bukový les a uchytily se v něm také javory nebo jasany. Stáří některých stromů lesníci odhadují až na dvě stě let. Javorinský prales je podle nich jednou z nejzdravějších lokalit u nás. Jsou v ní vzácné a chráněné rostliny i řada druhů ohrožených živočichů. Přírodě prospívá, když jí do pracovního procesu nezasahuje člověk. Ani padlé stromy pro ni nejsou překážkou. Třeba mohutný kmen, ten se časem úplně rozpadne a nic po něm nezůstane. Nejrychleji to umí buk.
Na dalším vývoji pralesa v rezervaci Javorina v Bílých Karpatech se dál podílí příroda, ale jeho proměna není úplně bez lidské pozornosti. Lokalita je pro ochránce přírody, jak říkají, něco jako živá laboratoř. Pozorují, co se děje s vegetací v průběhu celého roku. Každých deset let zjišťují stav a počet všech stromů. Zdravých, padlých i nových a sledují průběh regenerace lesa.
O tuto úchvatnou podívanou nejsou ochuzeni ani turisté. Rezervací vedou tři turistické trasy, červená, modrá a zelená. Mimo tyto značené cesty se sice chodit nesmí, v pralese platí přísný zákaz volného pohybu. Ale i na určených stezkách je možné narazit na překvapení. Někdy jsou zavalené kmeny padlých stromů.
Odumřelé dřeviny ovšem nejsou úplně bez života. Často na nich rostou vzácné rostliny a taky se v nich usadí většinou chránění a velmi vzácní brouci či jiní drobní živočichové, kteří jsou součástí úchvatného a přirozeného procesu proměny pralesního prostředí. Zřejmě i díky tomuto originálnímu představení má prales pověst tajuplného místa.
Přírodovědci i ochránci přírody jsou si jistí tím, že pokud rezervaci Javorina nepostihne nečekaná kalamita, vydrží navěky. Před kůrovcem je chráněný, neroste v něm totiž jediný smrk.
Související
-
Z Valašska do indiánské rezervace. Ekologové z Klobouk jedou pomáhat do pralesa v Ekvádoru
Dobrovolníci z Valašska budou pomáhat v Ekvádoru indiánskému kmeni Kičua vyměřovat území pralesa pro jejich rezervaci.
-
Dvakrát víc jak loni. Lidé štědře přispívají na záchranu bělokarpatského pralesa
Na tři sta tisíc korun se už letos sešlo na účtu pro záchranu pralesa Ščúrnica v Bílých Karpatech.
-
Unikátní prales Ščúrnica se rozrůstá, lidé na něj poslali dva...
Další hektary vzácného lesa se letos na podzim podařilo vykoupit ochráncům přírody ve Valašských Kloboukách od soukromých majitelů. Díky veřejné sbírce Místo pro př...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka