Jak často potřebují pokojové rostliny zálivku? Můžete si je v tomto směru vychovat, říká s nadsázkou Ivan Dvořák

Teplota v místnosti, roční období, množství světla, druh rostliny, její velikost, použitý substrát nebo barva květináče, to jsou faktory, kterými se při zalévání řídíme. Zaléváme přiměřeně, přiměřeně, jako v té pohádce. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

„Obyčejně doma máme pestrou směs květin v nádobách. Kaktusy a sukulenty, které, když přezimují v chladné místnosti, nezaléváme od listopadu do února prakticky vůbec, nebo jim jen trochu ‚kápneme‘. A pak skupinu ostatních. Říkám s nadsázkou, že se květiny dají vychovávat. Ty naše dostávají vodu o víkendu. A podle toho, jak jsou šťavnaté či měkké, třeba jen ob týden.

Kaktusy a sukulenty, přezimující na chladném místě, od listopadu do února prakticky nezaléváme

Například africké fialky jsou rostliny, které vody nepotřebují mnoho, mají dužnaté listy se zásobou. Když na rostlinu sáhnu, cítím, jestli má listy plné vody. Nebo jestli si svěšenou hlavičkou o vodu říká. Vcelku pravidelně potřebují vodu takzvané vánoční kaktusy, azalky, begonie, kamélie, fíkusy, ibišky. Zaléváme je třeba dvakrát za sebou. Asi půlhodinu po první zálivce zkontrolujeme, jestli voda protekla a zůstala v misce. Pokud ne, můžeme ještě trochu vody přidat. A pokud v podmisce zůstalo tolik vody, že by v ní květináč stál, vylijeme ji.

V obalech, které nemají odtok, můžeme vytvořit něco jako falešné dno. Já dávám pod květináč víčko z minerálky a na něj teprve květináč postavím. Kdybychom se třeba v rodině špatně domluvili, a kytky zalil ještě někdo, aby nestály ve vodě.

A co orchideje? Ty dvakrát do měsíce osprchuju a naplním jim na dvě hodiny nádobu s kořeny vodou. Pak vodu sliju a květinu vrátím na místo určení. Obyčejně začátkem listopadu a před Vánocemi navíc přihnojím.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.