Muchovník škůdce moc nezajímá, chorobám odolává a jeho plody chutnají malým i velkým
Muchovník (Amelanchier), keř nebo malý strom, pochází ze Severní Ameriky. Stonky se v jeho domovině používaly na výrobu šípů, vy si z nich můžete udělat třeba rybářský prut. Ale hlavně si pochutnáte na fialových plodech. Pěstovat muchovník totiž zvládnou i začátečníci. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Muchovníky, kterým také říkáme indiánské borůvky, patří mezi růžovité rostliny, jsou příbuzné třeba jeřabinám, jablkům. Jejich plody jsou malvice s několika semínky, tvarem podobnými těm z jablek, hrušek.
V květenstvích je jich větší počet, jakousi obdobu hroznu může tvořit i více než deset plodů. Dozrávají postupně, od poloviny června do konce srpna, jsou velkým lákadlem pro zpěvné ptactvo. Pokud je neotrháme a ptáci si jich nevšimnou, zůstávají na keři, neopadávají.
Muchovníky se pěstují v běžných zahradních podmínkách, v mírně kyselé půdě, která vyhovuje prakticky všem zahradním kulturám, jako jsou jahodníky, rybízy, běžné druhy zeleniny, květin. Daří se jim na slunném stanovišti nebo i v polostínu, tam ale plody nebudou tak sladké.
Keře muchovníků bez ošetření řezem narůstají do tří až pěti metrů, vytvářejí velké keře. Sklidíte z nich průměrně okolo 3 až 5 kilogramů malvic. Dají se ale lehce tvarovat, prosvětlovat, jako například keřové rybízy. Můžeme je vysadit třeba dva metry od sebe a mít z nich keře takové, abychom je mohli sklízet ze země, nebo jim dáme volnost a pak je sázíme i dál než tři metry od sebe. Jsou to plodné keře, plodí i osaměle rostoucí rostliny.“
Související
-
Pokud ponesete vánoční kaktus z obchodu v mrazivém dni, nikde se nezapovídejte!
Mohl by se totiž po cestě „nachladit“ a opadaly by mu květní pupeny. Vánočnímu kaktusu dělá dobře vlhký a vzdušný substrát. Jaké stanoviště mu doma vybrat?
-
Netradičním „vánočním stromkem“ pobavíte sebe, děti nebo vnoučata
Cypřišky nebo buxus a pro odvážné třeba kaktusy. Pokud máte smysl pro humor, a pro jednou oželíte tradiční vánoční stromek, můžete letos „ustrojit“ nějakou jinou rostlinu.
-
Větévky barborek vkládejte do vázy naříznuté jako špekáček
Na svátek svaté Barbory chodíváme na větvičky třešně a nosíme si je domů jako barborky. Chtěli byste vyzkoušet, zda vám vykvetou také větévky jiných stromů či keřů?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.