Exotika na zahradě: fíky sladké jako med

Sušené fíky bývaly vítaným dárkem z dovolené v teplých krajích. Dnes se fíkovníky objevují na leckteré zahradě u nás. Pěstované v nádobě oživí balkon či terasu, klidně i ve vyšších polohách. Medově sladké plody prý zlepšují náladu. 

Když si fíky pěstujeme sami, můžeme je nechat plně dozrát, jsou měkké, sladké a lahodné. „Já je sklízím ve chvíli, kdy vidím, že po nich putují mravenci. To je pro mě signál, že fíky dozrály,“ prozrazuje Miroslav Šmoranc z časopisu Zahrádkář.

Fíkovník smokvoň (Ficus carica) je přes svůj subtropický původ poměrně nenáročný. Můžete ho pěstovat v nádobě jako přenosnou rostlinu. V teplých oblastech dokonce vysadit na zahradu. V našich podmínkách plodí například 'Brown Turkey‘, 'White Marseiiles‘, 'Dotato‘, 'Becane', 'Hardy Chicago', 'Troja', 'Osborn Prolific', 'Trojano', 'Violette Dauphine'.

Plody fíkovníku v červnu

V zimě by měly fíkovníky v nádobě odpočívat v chladné místnosti, při teplotě kolem 10 °C, a to nejméně dva měsíce. Při zimování nevyžadují světlo, můžete je klidně uložit do tmavého sklepa. Listy jim opadají, ale na jaře se opět zazelenají. V době vegetačního klidu fíkovník zalévejte velmi opatrně, jen aby zemina zcela nevyschla.

Blahodárné slunce

Přes léto fíkovník potřebuje slunné místo. Letnění je tím nejlepším, co mu můžete dopřát. Dostatek slunce je podmínkou pro to, aby plodil. Sklízet fíky budete možná už druhým nebo třetím rokem, záleží na podmínkách i na štěstí.

Mimo nádobu lze pěstovat pouze mrazuodolné odrůdy

Odrůdy pěstované v zahradě musí být mrazuodolné. Bývají to partenokarpické odrůdy, tedy takové, které vytvářejí plody bez opylení.

Fíky regulují trávení, obsahují vitamin C, A, B1, pektin, vlákninu, rychle zvyšují hladinu glukózy k krvi. Prý zlepšují náladu, podporují soustředění nebo zbavují nervozity.

Na jižních svazích pod Pražským hradem fíkovníky pěstují s úspěchem
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.