Dvacet let mezi světovou smetánkou v Unesco. Výjimečný zámek i zahrady v Kroměříži lákají

Andrea Kratinová zpovídala Evu Novákovou z klubu UNESCO v Kroměříži a Štěpána Sittka z olomouckého arcibiskupství.

Komplex Arcibiskupského zámku a Podzámecké a Květné zahrady je výjimečně zachovanou ukázkou barokního zámeckého sídla. Díky tomu, že Kroměříž si dříve za svou letní rezidenci vyhlédli olomoučtí biskupové, zásadně ovlivnili její význam i vzhled. Do "hanáckých Atén" dnes za památkami a uměním míří tisíce turistů.

Zámek vznikl na půdorysu původního gotického hradu, postupnými přestavbami získal od poloviny 17. století podobu barokního paláce italského typu s bohatě zdobenými interiéry. O vzhled reprezentativního sídla se zasloužili architekti vídeňského císařského dvora Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla.

Z interiérů je asi nejznámější Sněmovní sál, rokokový prostor se štukovou výzdobou, který byl v bouřlivém roce 1848 místem konání rakouského Říšského sněmu. K dalším desítkám sálům a pokojům Arcibiskupského zámku patří Manský sál, Lovecký sál, Poradní sál, Carský pokoj, Růžový salon nebo Trůnní sál.

Druhý nejcennější soubor obrazů v Česku pak nabízí zámecká galerie s díly významných evropských malířů 15. až 18. století (Tizian, Lucas Cranach starší, Hans von Aachen, Paolo Veronese nebo Jan Breughel starší). Věhlasným je zejména Tizianův obraz Apollo a Marsyas. Cenná je i zámecká knihovna, která uchovává zhruba 90.000 svazků a hudební archiv s více než 6000 barokními skladbami.

Podzámecká zahrada, založená v roce 1509, byla původně zelinářskou a květinovou zahradou. Během staletí se ale její charakter změnil. V 17. století byla přebudována na zahradu barokní, v 19. století pak získala podobu krajinářského parku anglického typu. Na rozloze 64 hektarů se dnes návštěvníci mohou kochat vzácnými stromy, rybníky, sochařskou výzdobou či kolonádami a pavilony.

Zcela odlišná je Květná zahrada, která vznikala v letech 1665 až 1675 jako italská zahrada propojující zahradní architekturu a umění. Má obdélníkový půdorys s množstvím geometricky stříhané zeleně. Jednou z dominant je 244 metrů dlouhá kolonáda se sochami a vyhlídkovou terasou. Výraznou stavbou je i Rotunda, uvnitř které lze nalézt Foucaultovo kyvadlo, které znázorňuje otáčení Země kolem její osy.

Zámek a Podzámeckou zahradu, která slouží jako městský park, vydal stát v roce 2015 v církevních restitucích Arcibiskupství olomouckému. Obě památky na základě dohody nadále spravuje Národní památkový ústav. Květnou zahradu, která je známá též pod názvem Libosad, ale stát nevydal. Arcibiskupství se proto obrátilo na soud, který v této věci dosud nerozhodl.

Letos arcibiskupství oznámilo, že na rekonstrukci zámku a Podzámecké zahrady, plánovanou do roku 2022, dostane evropskou dotaci ve výši 202,2 milionu korun. Celkové náklady rozsáhlé obnovy těchto památek mají činit 246,3 milionu korun. Rekonstrukci za 230 milionů korun má za sebou i Květná zahrada.

Zámek, zahrady i centrum Kroměříže bývají vděčným objektem filmařů. Nejslavnějším snímkem, který se zde natáčel, je oscarový Amadeus režiséra Miloše Formana. Záběry z lokalit se objevily také ve filmech Ucho, Nehynoucí láska, Královská aféra, remaku Angeliky, v seriálu Četnické humoresky či v pohádce Peklo s princeznou.

Na prestižním seznamu UNESCO má Česko v současnosti 12 architektonických lokalit či památek. Kromě toho má ještě šest zápisů na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví, na nějž patří zvyky, tradice nebo kulturní události.