Co proslavilo mladé město Zubří? Házená, metláři a výšivka

Zubří na Vsetínsku je mladé město, status získalo v roce 2002, ale jako obec existovalo už na počátku 14. století. Byla to jedna z prvních a největších vesnic rožnovského panství, to se dočtete ve všech statích věnovaných historii Zubří, a taky se v nich píše, že název skutečně dostalo podle zubrů. V minulosti žili v tamních lesích. Zubří leží mezi Moravskoslezskými Beskydami a Vsetínskou vrchovinou.

Když se v Zubří zeptáte, co je největší chloubou města, dostanete několik odpovědí, podle toho koho oslovíte. Já jsem potkala vyznavače historie, lidových řemesel, milovníky přírody a taky nadšené sportovní fanoušky.

Disciplína, pro kterou doslova žijí, se jmenuje házená. V Zubří se hraje už od roku 1926. Nadšení, talent a píle vynesly zuberské sportovce až do házenkářské extraligy, v níž se drží už pěkně dlouho. Taky patří mezi nejlepší házenkářské kluby u nás. Dávají o sobě vědět i v prestižních mezinárodních kláních. Není se tedy co divit, že město házenou žije.

Kdo jsou Valaši a proč Valašsko? Mezi kopci a loukami zjišťujeme vše o zajímavých místech kraje

• Upravit
• Smazat

Hranice Valašska se nedá úplně přesně stanovit. A teorie o masovém příchodů Valachů z Rumunska se nezakládá na historických faktech.

Tradice a řemesla, to je další pro Zubří specifická oblast. Překvapilo mě, že Zubří proslulo výrobou březových metel. Dokonce se mu říkalo „metlářská dědina“. Výroba metel nebyla náročná na technické vybavení ani na zajištění materiálu. Zpracovávalo se proutí, rákos a sláma. Byly to snadno dostupné suroviny i pro chudé rodiny. Výroba metel byla často jejich hlavním zdrojem příjmů. I toto řemeslo se dědilo z generace na generaci a ještě dnes má Zubří mistra tohoto oboru. Je to Jiří Ondřej, zástupce čtvrté generace jeho rodu a svůj um předvádí v rožnovském muzeu.

Nejznámější z řemesel, dáli se řemeslem vůbec nazvat, je zuberská výšivka. Pro mě je to totiž druh výtvarného umění. Pokud jste o ní ještě neslyšeli, tak si představte bílou látku a na ní bílou bavlnkou drobnými stehy vyšité nádherné a velmi jemné krajkové motivy. Na detaily velmi náročnou techniku ovládaly místní ženy už v 18. století a možná ještě dříve. Nasvědčuje tomu pokrývka z roku 1645, která je považovaná za nejstarší dochovaný exemplář. V Zubří se dříve vyšíváním živily celé rodiny, zapojili se i muži. Bílou výšivkou zdobili především kroje, taky obřadní plachty nebo drobný bytový textil.

Když se na začátku 20. století lidový oděv přestával nosit, poptávka po zuberské výšivce se výrazně snížila. Možná by toto umění i zaniklo a zřejmě to tak cítila i učitelka ručních prací Marie Schoberová, a proto v roce 1920 založila a taky vedla školu zuberského vyšívání, tím vlastně odstartovala slavnou éru této lidového tvorby, která má i dnes velmi zručné pokračovatelky, dokonce oceněné titulem Mistr lidové umělecké výroby nebo Nositel tradic lidových řemesel. Jejich díla i dobové výšivky jsou součástí stálé expozice v Muzeu města Zubří. Domu, v kterém sídlí, se říká Na Petrohradě. Pochází z poloviny 19. století a žila v něm neteř významného historika, spisovatele a politika Františka Palackého. Později sloužil jako bytový dům pro místní učitele. Bydlela tam i Marie Schoberová a právě v něm zřídila zmiňovanou školu zuberské výšivky.

K Zubří patří i zajímavé přírodní památky. Třeba Hamerské rybníky, důkaz existence železných hutí, tedy hamrů. Zpracovávala se v nich železná ruda, bylo to v 18. století. Na závěr jsem si nechala největší unikát a tím je nejstarší valašský tis. Strom vysoký přibližně 11 m s obvodem kmene přes 370 cm roste v ulici U Tisu a pamatuje i třicetiletou válkou.

Házenkáři Zubří v minulé sezoně slavili třetí místo|foto: Ondřej Bičiště / MAFRA / Profimedia