Chybějící lékaři na venkově: nováčky by podle Davida Halaty motivovalo zajištění práce pro partnera a vzdělávání pro děti

David Halata zasvětil svůj dosavadní profesní život lékařské praxi v Hošťálkové na Valašsku. O tom, co práce vesnického lékaře obnáší, mluvil v pořadu Den ve Zlínském kraji. Prozradil třeba to, že nejtěžší pro něho bylo vystřídat v pozici lékaře svého otce, který o místní pečoval před ním. Lidé se prý vždy obávají, že nový lékař bude horší než ten původní. David Halata si taky myslí, že pozice vesnických lékařů by mohli a měli obsazovat mladí medici po skončení studia. Získali by tak cennou zkušenost.

„Protože ta práce je o všem. Je to návrat ke kořenům medicíny, taková ta opravdová medicína, která zachovává celostní přístup k tomu pacientovi a celému jeho život,“ vysvětlil v rozhovoru pro Český rozhlas Zlín Halata. Domnívá se, že taková zkušenost může být zajímavá pro lékaře napříč odbornostmi. „Mohla by i určitým způsobem změnit způsob jejich myšlení a nahlížení na pacienta,“ dodal.

Jako první hlavní motivační faktor bylo zajištění práce pro partnera. Druhý motivační faktor bylo vzdělávání pro děti. Až třetí byly finance.
David Halata, lékař

„My jsme se to snažili jako odborná společnost řešit. A zorganizovali jsme společně s praktiky dotazníkové šetření. Kdy jsme se jich ptali, co by je motivovalo, aby šli pracovat na venkov,“ prozradil David Halata. Z dotazování podle něj vyplynulo, že peníze to jednoznačně nejsou a nebudou. „Jako první hlavní motivační faktor bylo zajištění práce pro partnera. Druhý motivační faktor bylo vzdělávání pro děti. Až třetí byly finance,“ vyjmenoval. Na čtvrtém místě se pak umístila pestrost práce praktického lékaře na venkově a kvalita životního prostředí.

Celý rozhovor s Davidem Halatou si můžete poslechnout v přiloženém audiosouboru.