Závažnost antisemitských činů vzrůstá. Procházka krajinou pražského ghetta. A symbol Davidovy hvězdy

Zpráva FŽO: antisemitské činy jsou závažnější než dříve

Loňský rok zaznamenal jeden smutný rekord. V Česku se událo zatím nejvíc činů motivovaných protižidovskou záští v novodobé historii. Zdejší Federace židovských obcí to uvádí v právě zveřejněné Výroční zprávě o antisemitismu v České republice v roce 2024. A upozorňuje, že zaznamenala celkem 4 694 incidentů. To je přibližně o 8,5 procenta více než v roce 2023. Na podrobnosti jsme se ptali tajemníka Federace židovských obcí Michaela Pelíška.

Počet antisemitských incidentů je podle zprávy nejvyšší, skokový nárůst z předchozích let se ale zastavil. V roce 2023 bylo ve srovnání s předchozím rokem incidentů o 90 procent více, v roce 2022 dokonce o 100 procent více.

Podle Pelíška přesto „jen“ 8,5procentní nárůst není důvodem k optimismu: „Ten samotný počet antisemitských incidentů není tak zásadní, protože většina se toho děje online na internetu. Co ale vidím jako mnohem zásadnější, je způsob, jakým se antisemitské incidenty objevují. Narůstá míra agresivity, míra adresnosti, a s tím i míra závažnosti těchto incidentů. Takže to číslo se zdá, že se zastavilo, ale závažnost těch incidentů se rozhodně zvýšila.“

Novým fenoménem je podle Pelíška normalizace antisemitismu: „Dřív lidé protižidovskou nenávist vyjadřovali jenom v nějakém soukromém okruhu a styděli se s tím jít ven nebo to nějak vyhlásit veřejně, protože to prostě nebylo společensky akceptovatelné.“

To se ale podle zprávy nyní změnilo. „Už to společensky akceptovatelné je. A ty projevy antisemitismu zaznívají ve veřejném prostoru naprosto běžně,“ říká Pelíšek a upozorňuje: „Jediný rozdíl možná je, že nejsou tak otevřené, jsou zahalené do jakéhosi hávu pseudohumanismu, lidských práv nebo nějaké kvazisolidarity.“

Přesto se podle něj židovská komunita cítí v Česku bezpečně. „Česká republika je pro židovskou komunitu stále velmi, velmi bezpečnou zemí a v podstatě je jednou z nejbezpečnějších na celém světě. Tím chci říct, že ta situace je špatná celosvětově a u nás se zhoršuje také, ale jsme na tom líp než okolní země,“ dodává Pelíšek.

Proč se zvýšila závažnost antisemitských projevů? A jaký případ byl v loňském roce nejzávažnější?

Poslechněte si celý rozhovor s tajemníkem Federace židovských obcí Michaelem Pelíškem.

Krajinou židovského ghetta

Oživit někdejší pražské Židovské Město se snaží čerstvě vydaná kniha Pražské příběhy. Krajinou židovského ghetta. Autor Dan Hrubý čtenáře zavádí do křivolakých uliček Páté čtvrti, které se dramaticky proměnily na přelomu 19. a 20. století. Přesto tu zlomek minulosti stále prostupuje přítomností. A dávné osudy se v knize potkávají s těmi současnými. Publikace navíc přináší stovky unikátních historických fotografií, které objevila a vybrala Helena Zahrádecká. S Danem Hrubým natáčela Daniela Brůhová.

„Mě vždycky fascinovalo, jak některé osudy, které začaly se odvíjet konkrétně tady ve středu Prahy v Páté čtvrti, pokračovaly daleko, na území tehdejší židovské Palestiny, dnešního Izraele, jak utvářely moderní izraelskou státnost, jak se staly součástí sionistického hnutí,“ říká Hrubý a jmenuje například prvního rektora Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, pražského rodáka Huga Bergmanna.

Věnuje se ale i těm, kteří se proslavili ve Spojených státech. „Pokusil jsem se například hledat předky slavného tanečníka a hudebníka Freda Astaira, kteří žili v Praze,“ dodává Hrubý. Jiná kapitola knihy se zas věnuje symbolu šesticípé Davidovy hvězdy, jejíž příběh je silně propojen právě s Prahou.

A jak je tomu se synagogami na pražském Josefově? Poslechněte si celý rozhovor s Danem Hrubým.

Davidova hvězda je symbolem židovské víry a identity

Autor nové knihy o Josefově Dan Hrubý mluví v tomto pořadu o tom, že šesticípá Davidova hvězda coby židovský symbol má původ v Praze. Kdy a jak se to stalo? Podivuhodnou spletitou historii tohoto znaku připomíná také Leo Pavlát.

A podotýká, že nejde o symbol známý jen z židovských dějin, ale i jiných kultur. Dva překrývající se rovnostranné trojúhelníky zvané hexagram se objevují například v hinduismu. „Jsou symbolem bohyně štěstí a hojnosti Lakšmí, v islámu jsou známy jako dekorativní nebo magický prvek. V buddhismu mají navodit pocit harmonie při meditaci a alchymistům počínaje helénistickým Egyptem šesticípá hvězda znázorňovala jednotu protikladů,“ uvádí Pavlát a dodává, že emblém podle legendy zdobil štíty bojovníků biblického krále Davida.

Davidův štít, neboli magen David, se však do židovské tradice „nejspíše dostal coby ochranný znak či ozdoba, jak to dokládají archeologické nálezy na amuletech a mozaikách. Jako ochranné znamení či znázornění duchovní harmonie je pak přítomen i v mystice kabaly,“ doplňuje Pavlát.

V každém případě významné místo v historii šesticípé hvězdy náleží Praze. Tam je „k roku 1490 doložena na korouhvi pražské židovské obce. Na ni o 108 let navázal obdobný ,praporec krále Davidaʼ, jak se pravilo v císařské listině Rudolfa II. Uložen byl ve Staronové synagoze a jeho kopie včetně pozdějších změn je zde k vidění dodnes,“ říká Pavlát.

A jak se dostala Davidova hvězda na izraelskou vlajku?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.