Davidova hvězda je symbolem židovské víry a identity

Šesticípá hvězda je dnes v obecném povědomí pevně spjata s judaismem a židovským národem. Nejde však o symbol známý jen z židovských dějin.

Dva překrývající se rovnostranné trojúhelníky zvané hexagram se objevují i v jiných kulturách: v hinduismu jsou symbolem bohyně štěstí a hojnosti Lakšmí, v islámu jsou známy jako dekorativní nebo magický prvek. V buddhismu mají navodit pocit harmonie při meditaci a alchymistům počínaje helénistickým Egyptem šesticípá hvězda znázorňovala jednotu protikladů.

V židovské tradici se šesticípé hvězdě říká Davidův štít nebo rovnou hebrejsky magen David. Podle legendy tento emblém zdobil štíty bojovníků biblického krále Davida, ale samotné Písmo mluví jinak: slavnému panovníkovi vkládá do úst jen blahořečení Bohu jako „štítu“ a obdobně Talmud považuje Davidův štít za opis pro Boží pomoc.

Do židovské tradice se tak hexagram nejspíše dostal coby ochranný znak či ozdoba, jak to dokládají archeologické nálezy na amuletech a mozaikách. Jako ochranné znamení či znázornění duchovní harmonie je pak přítomen i v mystice kabaly.

V každém případě významné místo v historii šesticípé hvězdy náleží Praze, kde je k roku 1490 doložena na korouhvi pražské židovské obce. Na ni o 108 let navázal obdobný „praporec krále Davida“, jak se pravilo v císařské listině Rudolfa II. Uložen byl ve Staronové synagoze a jeho kopie včetně pozdějších změn je zde k vidění dodnes. Uprostřed šesticípé hvězdy, znamení Boží záštity, je přitom na korouhvi jako součást znaku pražské židovské obce vyobrazen potupný klobouk, který tehdy Židé museli nosit. Kdo ví, snad takto měl znak, známý od poloviny 16. století, vyjádřit, že navzdory útlaku se pražští Židé cítili obklopeni Boží ochranou.

Ať už jakkoliv, šesticípá hvězda v židovském společenství zdomácněla a v 19. století se jako jeho ústřední atribut začala objevovat v synagogách, židovských spolcích i tiskovinách. Na prvním sionistickém kongresu v Basileji roku 1897 byla přijata jako symbol celého hnutí, ale uplynulo sotva pár desetiletí a hexagram dostal ještě jiný, tragický význam.

Za druhé světové války museli Židé v Německem ovládaných zemích nosit židovskou hvězdu. „Nestala se symbolem viny, ale záměrně vnucené hanby,“ napsal americký historik Raul Hilberg. Od takového označení pak vedla přímá cesta k vyhlazení milionů evropských Židů.

Příběh Davidovy hvězdy tím neskončil. Když v roce 1948 vznikl Stát Izrael, stala se ústřední součástí jeho vlajky a v dnešním světě zůstává i jako ozdoba viditelným znakem židovské identity.

Hexagram je dávný symbol. Jeho bohatý, a přitom pohnutý příběh zůstává dodnes živý.