Vysílače v Topolné patří mezi nejvyšší stavby Moravy. Neumlčela je ruská okupace ani povodně

02824224.jpeg
02824224.jpeg

Dva stožáry v Topolné jsou se svými 270 metry nejvyššími stavbami na východě Moravě a desátými nejvyššími u nás.

Na rozhraní Dolnomoravského úvalu a Vizovické vrchoviny na Uherskohradišťsku je Topolná – to je základní zeměpisný popis polohy obce, která je známá z několika důvodů.

Proslavila ji dechová hudba Topolanka. Oslavila už 110. výročí nepřetržité činnosti a po celou dobu své existence dělá obci dobré jméno v Česku i v zahraničí.

Věra Hotařová se v dalším dílu seriálu Mezi kopci a loukami zaměřila na Topolnou.

Mezinárodní dosah působnosti má také nepřehlédnutelná dominanta obce a celého Slovácka dlouhovlnný radiový vysílač Topolná. Zařízení od roku 1952 zajišťovalo signál Českého rozhlasu na dlouhých vlnách. Signál byl slyšitelný po celé Evropě a za dobrých podmínek až v Japonsku nebo v Jižní Americe.

Topolnou proslavila i bývalá starostka Hana Marášková, která zvítězila v celorepublikové soutěži MISS Babička 2003. Známý je i ráj místních rybářů, štěrkoviště. Kolem něho vede cesta proslulou topolovou alejí až k vysílači.

Topolná voní po chlebu. Putování po kraji pokračuje v obci, jejíž výměnu povolil Jan Lucemburský

Topolná od Sušic

Topolná na Uherskohradišťsku je na trase mezi Napajedly a Bílovicemi a připomíná pecen čerstvě upečeného, voňavého chleba.

Mimochodem, alej měla před pár lety namále. Většina stromů už měla „odslouženo“ a stala se nebezpečná. Asi padesát topolů padlo k zemi a na jejich místě byly vysázeny nové. Potrvá sice nějakou dobu, než vyrostou, ale zase je lepší výhled do krajiny, do níž už přes šedesát let patří věže vysílače.

Pokud touto lokalitou pouze projíždíte, vidíte je už z dálky, ale zázemí nutné k jejich provozu, je ukryto v zeleni, celý areál má padesát hektarů. V minulosti byl oplocen a velmi bedlivě střežen armádou, dohled vojáků se psy připomínal ostrahu západní hranice republiky.

Proč byl postaven právě v tomto území? To je častý dotaz turistů. Podle Augustina Knota, autora monografie Topolná – minulost a současnost slovácké obce, si místo už v roce 1944 vybral zvláštní oddíl německé armády. Potřeboval vybudovat radary k zachycení a sledování nepřátelských letadel.

Topolanské louky Němcům maximálně vyhovovaly. Při ústupu na konci války si hotové zařízení odvezli a po válce nová československá vláda rozhodla o vybudování dlouhovlnného vysílače v blízkosti místa, kde měli Němci radar.

Ze strategického hlediska to byla nejlepší lokalita, protože Topolná byla přesně uprostřed tehdejšího Československa. Stavba začala v roce 1950 a o dva roky později, po několikaměsíčním zkušebním období, byl provoz radiového vysílače zahájen. Nejdříve zajišťoval signál Českého rozhlasu, pak se z něho ozvala stanice Hvězda a jako poslední v řadě Radiožurnál.

Důležitou roli sehrál při okupaci v roce 1968. Když 21. srpna dopoledne umlklo vysílání Československého rozhlasu, technikům v tehdejším gottwaldovském studiu, v dnešním Českém rozhlasu Zlín, ve spolupráci se spojaři se podařilo navázat kontakt s vysílačem Topolná a během několika desítek minut se v celé zemi opět vysílalo.

Signál se podle agentury Reuters šířil v celé Evropě a také v Anglii. Provoz vysílače nezastavily ani povodně v roce 1997. Přestože voda zaplavila zařízení do výše přes jeden metr, dokázali ho technici udržet v činnosti a postiženým oblastem dodávat důležité informace.

Topolná od Sušic
Spustit audio
autor: Věra Hotařová

Související