Vodopády Satiny v Beskydech představují kus divoké přírody s křišťálově čistou vodou

11. listopad 2014

Vodopády se nacházejí v horní části potoka Satina, který pramení na severním úbočí Lysé hory. Než se proud potoka vlije o kus dál do řeky Ostravice, proteče skalní soutěskou s množstvím větších i menších vodopádů, kaskád a peřejí.

„Když voda protéká tím územím, narazí na skalnatý povrch, pískovce, které jsou nepoddajné, nedají se rozdrolit, a voda je zkrátka přeskakuje. Vodopády nejsou nijak obří jako například v Jižní Americe. Tady ty naše vodopády jsou v metrových výškách,“ vysvětluje geolog František Šulgan, pracovník správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Vodopády Satiny jsou přírodní památkou osm let, a to spolu se samotným potokem Satina a Malenovickým kotlem. Pokud půjdete z Malenovic na Lysou horu po zelené turistické značce, můžete cestou na vodopády narazit.

K nejprudší kaskádě vodopádů se dá sestoupit od informační tabule zvané U Korýtka. „Není to moc náročné, když člověk nemá závratě. Ale musí dávat pozor, hlavně když je mokro, aby neuklouzl. Někteří tady ale slaňují až dolů přímo k potoku i v zimě a mrazu pro pěknou fotku,“ dodává František Šulgan.

Vodopády Satiny

Působivá vodní scenérie a také okolní vegetace jsou lákadlem jak pro turisty, tak fotografy, kteří tady často loví záběry. Zajímavá je i zdejší květena. Roste tu například růže převislá, zimolez černý a rybíz alpský, ze stromů pak hlavně jedle, buk, javory a jasany.

Beskydský potok Satina vyniká nejen vodopády, ale také svou průzračně čistou vodou. Za bioindikátor čistoty je považován létající hmyz, který klade vajíčka právě do vody, zvaný chrostík, který tady v hojném množství a asi třiceti různých druzích žije.

Beskydský potok Satina vyniká nejen vodopády, ale také svou průzračně čistou vodou. Za bioindikátor čistoty je považován létající hmyz zvaný chrostík, který klade vajíčka právě do vody. A vyskytuje se zde přibližně ve třiceti různých druzích.

autor: can
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.