Velké šelmy v Beskydech jsou, přírodovědci ale doposud neznají jejich přesný počet

4. březen 2007

Pravidelné únorové sčítání totiž zkomplikovalo počasí. Pro mapování výskytu rysů, vlků a medvědů je ideální čerstvá sněhová pokrývka, která ale během únorového mapování chyběla.

Se zooložkou Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy Danou Bartošovou o hledání rysů, vlků a medvědů hovořil Roman Verner.

V jakých podmínkách se odehrávalo to letošní sčítání? Vždycky se to odehrává v únoru, protože v té době probíhá páření rysů. Mapování začalo kolem roku 1985 právě kvůli zjišťování výskytu rysů. Vlci a medvědi se začali sčítat až později. Vždy se v tu dobu počítá se sněhem, takže účastníci projdou trasy buď na lyžích anebo na sněžnicích a sledují stopy ve sněhu, trus nebo přímo zvířata pozorují. Bohužel počasí bylo takové, že i ten sníh byl zmrzlý, takže spíše se daly najít starší stopy zamrzlé v ledu a v blátě se taky občas něco našlo.

Znamená to tedy, že ani ty výsledky ještě nejsou zcela hotové? Výsledky, jako každoročně, se vždycky postupně scházejí, protože účastníci dostanou hlášenku, kterou musí vyplnit a poslat. Dílčí výsledky ovšem už jsou. Potvrdily výskyt vlků a rysů ze všech částí Moravskoslezských Beskyd, Javorníků i Vsetínských vrchů, ovšem těžko se dá usuzovat na početnost těch šelem.

Samozřejmě, že jste vyhledávali i znaky pobytu medvědů, kteří by měli v této době spát. Co to počasí, nenutí ty velké šelmy k pohybu? Určitě toto netypické počasí způsobilo, že medvědi se přes zimu hodně budili, případně vůbec neusnuli. Ještě během ledna se našly jejich stopy. Bylo dokonce i přímé pozorování zvířat, takže je vidět, že i u nás ti medvědi s tím měli problém.

Čím jsou velké šelmy pro tuto oblast? Mají vůbec ještě šanci na volný a smysluplný život? Velké šelmy vlastně patří k těm karpatským pohořím, jedná se o všechny 3 druhy. Rys tady vlastně nikdy nevymizel, může se jednat o 10-15, možná i více jedinců. Co se týká medvěda, ten se vrátil zhruba stejně jako rys v 70.letech minulého století a pokud jde o vlky, těm zdejší biotop naprosto vyhovuje. Mají rádi takové táhlé hřebeny, jaké najdou např. ve Vsetínských vrších a Javorníkách a nemají takové nároky na kvalitu lesa. Jim stačí, aby tu bylo dostatek kořisti, což je spárkatá zvěř, jeleni, divočáci a srnci. Takže je omyl tvrdit, že velké šelmy v Beskydech nemají podmínky.

autor: rv
Spustit audio