V Beskydech pokračuje projekt návratu tisu do krajiny

To, co mají lidé většinou na zahrádkách, jsou keřovité tisy, ale ty původní jsou stromové, které už málokdo asi zná. Jak to vypadá teď? V podstatě v Beskydech je dneska zachováno 15 původních tisů. Jsou to stromy, které jsou rozptýlené ve volné krajině. Kdysi, když vezmeme ty názvy v Beskydech se vyskytující Tisůvka, Tisůvek, Tisový, V Tisovém, svědčí to o tom,že původní porosty tady byly jedlo - bukové se vstroušeným tisem. Tis tady byl velice rozšířený, někde byly dokonce možná monokultury. Ale protože to dřevo je nesmírně pevné, vodě odolné, hnilobě odolné, tis přirůstá v průměru na kmeni asi jenom 6 desetin milimetru až milimetr ročně, takže třeba čtyřiceticentimetrový tis je starý asi 400 let, tak právě pro ty vlastnosti dřeva byl tis velmi oblíben. Byl používaný na nejrůznější nádobí, které se používalo třeba na nabírání vody ve sklářství, ale taky nejčastěji na tětivy luků a kuší, a proto byl v Beskydech úplně vykácen.

Ochránci přírody proto soliterní tisy v přírodě vyhledávají, semenáčky z náletů oplocují a chrání před zničením jak zvěří tak lidmi. Jak náročné je umělé množení a jak těžké je navracet tisy do přírody? Fakt je ten, že dneska díky novým metodám a pokroku, který tady nastal po roce 1989, dokážeme to obyvatelstvo zásobit v dostatečné míře. Ale nic nedokáže nahradit tis původní, který má při průměru 20 až 25 centimetrů třeba 250 nebo 300 let.