Tisíc lidí u jednoho stolu. Obří piknik probudil třídu Míru v Pardubicích

„Je to naprosto báječný. Myslím, že každý, kdo přišel, musí být nadšený. Tahle ulice si to rozhodně zaslouží a myslím, že by to tady mohlo být častěji,“ pochvaluje si jedna ze stolujících Ivona Baklíková.

Posezení u jednoho dlouhého stolu má zcela jinou atmosféru než například městské slavnosti. „Je to mnohem pospolitější, lidé sedí spolu, možná se vůbec neznají, ale mají příležitost tady společně být a viděla jsem tady i řadu cizinců. Mám z toho velkou radost,“ usmívá se Baklíková.

12 fotografií

Jídlo si sice měl přinést každý své, ale někteří se ochotně dělili i s ostatními stolovníky. „Už jsem tady viděla, že šlo pár lidí okolo a nabízeli něco ostatním. Tak jsme taky nabídli,“ popisuje další ze stolujících paní Pavla.

„Lidi tady chodí třeba 40 let do práce, všechno už tady znají. Najednou si můžete přinést sklenku vína, nějakou jednohubku, pozdravit kamarády, pro všechny ty Pardubice jsou domov a programem jsou lidi,“ rozvíjí myšlenku společného stolu jeden z organizátorů Ondřej Kobza.

Ze spontánního nápadu obří piknik

Společnou tabuli tvořilo 106 skládacích stolů s celkovou délkou 233 metrů. „Ten nápad vznikl úplně spontánně, když jsme s Ondřejem Kobzou otevírali Poeziomat u nádraží,“ říká Lukáš Dvořák z odboru kultury pardubického magistrátu. „Slovo dalo slovo a máme tady do dvou měsíců Stůl na míru,“ usmívá se Dvořák.

Třídu Míru v Pardubicích probudil téměř čtvrt kilometru dlouhý stůl. Vystřídalo se u něj několik tisíc lidí|foto:Tomáš Kubelka, město Pardubice

Práci úředníků chválí i Ondřej Kobza: „Oni se toho chopili, dostali zelenou od politické reprezentace a vzniklo to. Je dobře, že poprvé se toho chopil někdo další. Stejně, jako když jsme před deseti lety dělali piana na ulici. Cílem nebylo, abychom my je rozmisťovali, ale abychom ukázali, co všechno se dá v tom veřejném prostoru dělat,“ dodává Kobza.  

Piknik na bulváru

Stolujícím přálo i počasí, a tak byl čtvrt kilometru dlouhý stůl doslova obsypaný lidmi. „Jsme absolutně dojatý, že lidi přišli, že si dali tu práci, doma si něco připravili. Na městské slavnosti lidé přijdou, je tam hudba zadarmo, dají si pivo, párek a jenom konzumujou. Tady pro to něco musíte udělat a to je taky důležité pojítko. Někdo přinese květiny, někdo kytaru,“ pochvaluje si Kobza, že lidé atmosféru spoluutváří sami.

Konec prázdnin s atmosférou! Nekonečná prostřená tabule se vinula téměř přes celou třídu Míru v Pardubicích|foto:Josef Ženatý, Český rozhlas

Akce sklízela pochvalu z mnoha stran. „Takových věcí by mohlo být v Pardubicích daleko víc. Místa tu jsou. Nicméně tohle se opravdu dost povedlo,“ napsal na Facebooku pardubický básník a divadelní improvizátor Tomáš Jireček.

Na organizaci se velkou měrou podíleli úředníci z magistrátu, kteří společně s Ondřejem Kobzou celou akci vymysleli a připravili. Rádi by, aby se ze sousedského posezení v poslední srpnový den na třídě Míru stala tradice.