Správnou křížalu nezlomíte. Musí zůstat vláčná a plná chuti. V Trhové Kamenici vědí, jak na to

22. říjen 2024

Ovocnáři hlásí, že letošní úroda ovoce bude velmi slabá. Jablka, hrušky i švestky ve východních Čechách doplatily na jarní mráz a následné kroupy. Někteří pěstitelé nemají co prodávat.

Tato situace hodně trápí manžely Slavíkovy, kteří z českého ovoce vyrábějí v Trhové Kamenici na Chrudimsku křížaly. Letos jich bude míň. Ale to neznamená, že bychom si na nich nepochutnali. Podle Václava Slavíka musí správná křížala zůstat i po usušení vláčná.

Bez slunce je křížala o ničem

„Správná křížala, když ji ohnete, tak se nezlomí, musí být vláčná. A když ji zmáčknete, tak z ní nesmí vytéct ani kapka. Takové křížaly děláme. Ale já mám úplně nejraději křížaly v podobě chipsů. To jsou přesušená jablíčka, která v puse úplně praskají a jsou opravdu jako ta brambůrka,“ směje se Václav.

Jablka musí být na sušení vyzrálá, plná slunce. To je hlavní podmínka. V sadech se podle Blanky Slavíkové sklízí ovoce předčasně, aby vydrželo. Na sušení je to ale zcela nevhodné. „Když tam není slunce, křížala je o ničem,“ tvrdí Blanka a pokračuje:

„Nejlepší hrušky na světě jsou z naší zahrady, která je kilometr nad Macochou, a tam rostou úžasné hrušky. Když se urodí, máme na celý rok vystaráno. Jinak kupujeme v místních sadech.“

Blanka Slavíková ve své pracovně

Višně a třešně pro zlost

„Ze začátku jsme sušili i třešně a višně, ale jak na to začnu vzpomínat, tak mě z toho jímá hrůza. To je strašná práce, každá třešeň je individuální, omývá se, vypeckovává, rozkládá na plata a suší. Tuhle práci jsme museli opustit,“ líčí Václav.

Meruňky jsou podle Slavíků zvláštní v tom, že i když jsou vyzrálé a krásné, po usušení mají trpkou chuť. A navíc ztmavnou. „Krásně barevné a lákavé meruňky z obchodu jsou totiž sířené. A to my neděláme,“ vysvětluje Blanka Slavíková.

Ovocné placky jsou specialitou manželů Slavíkových

Ovocné placky jsou raritou

Manželé Slavíkovi se proslavili svými sušenými ovocnými plackami. „Placky děláme i z rybízu, jahod nebo višní. Nejdřív ovoce rozmixujeme. Pak metličkami v nádobě rozšleháme na pyré. Po rozmixování nalijeme na plato do sušičky a sušíme. Vznikne placka, která se sroluje do válečku. A na trhu pak chodí pánové a ptají se, co je to za klobásu,“ smějí se manželé Slavíkovi. A jak vznikl nápad vytvořit tuto raritu?

„Inspirovala jsem se receptem od jedné paní z Brna. Ale lidi na jarmarcích nám říkají, že něco podobného viděli v Arménii, kde se tomu říká ovocná kůže. Ale v Arménii dělají placky jen ze šťávy. My plackujeme z poctivého sušeného ovoce,“ říká Blanka Slavíková.

Spustit audio