Norování je potřebné kvůli udržení stavu drobné zvěře. Psi musí vykonat zkoušku
Norování je potřebné kvůli udržení stavu drobné zvěře. Psi musí vykonat zkoušku
Nedílnou součástí práce loveckých psů je norování. Je to náročná činnost, a pes, který ji má vykonávat, musí být dobře vycvičený a prozkoušený. Norují nejčastěji jezevčíci a pak také teriéři.
„Je to příprava loveckého psa na výkon práva myslivosti, co se týče práce pod zemí,“ říká rozhodčí z výkonu loveckých psů Miroslav Jílek. Norování je odpradávna jeden ze způsobů lovu škodné zvěře, nejčastěji lišky, a pak i kuny a jezevci. Je to potřebné k udržení stavu drobné zvěře, mezi kterou patří zajíc, bažant a koroptev.
Norování má svá pravidla, a cílem je vyhnat škodnou z nory. Pes by s ní neměl přijít do přímého kontaktu. „Ten pes, jak vsoukne do nory, začne hlásit, vydávat hlasité zvuky,“ vysvětluje Miroslav Jílek. V lese myslivci nory znají a vědí, kudy škodná vyběhne. Tam čekají.
Zkoušky v norování probíhají v umělé noře, kterou mohou rozhodčí kontrolovat v každém okamžiku. „Nora je betonová, má pevné dno, strop, to jsou dekle, které se otevírají. Každý metr jde otevřít zvlášť,“ popisuje patnáctimetrovou noru ve tvaru písmene U Miroslav Jílek.
Zkouška má svá pevná pravidla. Majitel psa pošle do vstupu do nory, takzvaného vsuku. Pak odstoupí, a už nesmí psa ovlivňovat. V rámci zkoušky v třebíčském mysliveckém spolku musel pes dvakrát vyštěkat lišku. Ta byla vždy z obou stran oddělená mřížkou. Lišky se po každém psovi střídají. „Je to základní lovecká upotřebitelnost pro jezevčíky,“ vysvětluje důvod, proč svého psa na zkoušku přivedla, jedna myslivkyně.
Poslechněte si reportáž v našem Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
