Rozštípená skála u Hamrů nad Sázavou zřejmě vznikla při dávném zemětřesení. Nebo za ni může čert
Jen tři kilometry od Žďáru nad Sázavou na Vysočině vás turistická trasa přivede k místu, kterému se říká Rozštípená skála. Oficiálně tento specifický skalní útvar vznikl zvětráváním hornin a možná i následným zemětřesením. Další možné verze jeho počátků jsou ale mnohem zajímavější.
Příroda kolem Žďáru nad Sázavou nabízí nepřeberné množství turistických cílů. Mezi ty nejbohatší určitě patří trasa okolo Hamrů nad Sázavou, které se říká Hamerský vycházkový okruh a je značená písmenem H. Oblastí ale samozřejmě vedou i klasické turistické trasy.
Mezi nejzajímavější místní atrakce patří tak zvaná Rozštípená skála. „Celý pás skal je dlouhý sedmdesát pět metrů a skály se tady tyčí do výšky až patnáct metrů,“ říká ředitel destinační agentury Koruna Vysočiny David Štěpánek. Masiv si velmi oblíbili horolezci, kteří na něm mají vytyčených více než sto lezeckých tras.
Průrva, podle které dostal skalní útvar své jméno, je široká dva a dlouhá deset metrů. Za jejím vznikem stojí podle oficiálních materiálů mrazové zvětrávání. Ale jak už to tak bývá, existuje i pověst o rozzlobeném čertovi, který prohrál sázku a mrštil v tomto místě obrovským skaliskem. Nejzajímavější je ovšem třetí verze. „Podlé té skalní průrva vznikla v roce 1328, kdy zasáhlo Vysočinu silné zemětřesení,“ dodává David Štěpánek.
Přibližně třicet výškových metrů pod Rozštípenou skálou stojí na louce jedna z mnoha betonových soch Michala Olšiaka, asi čtyři metry vysoká hlava mamuta. Stejně jako ostatní Olšiakovy sochy je vyrobená z betonu. I proto jsou jeho díla oblíbené hlavně mezi dětmi. Je totiž možné na ně lézt. Z těch dalších nejbližších můžeme jmenovat například koně v nedalekých Hamrech, Hamroně nebo Mamlase.
Jen pár desítek metrů od Mamuta se nachází Šlakhamr. Bývalý hamr a později mlýn, ve kterém je dnes expozice hamerského zařízení s funkčním kladivem poháněným vodním kolem. A když půjdete ještě o kousek dál, dojdete na Konec světa, místo, kudy vedla historická hranice mezi Čechami a Moravou. Stojí tam dokonce jeden celník.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.