Říkali, že u Formana dostávají pracovníci líp najíst, tak jsem si vybral jeho, vzpomíná kadeřník Špilar na natáčení Amadea

8. leden 2024

Třicet let vede své kadeřnictví a jako maskér se Jan Špilar podílel na oscarovém filmu Amadeus Miloše Formana. Působí také jako katolický  jáhen a pořádá například duchovní rozpravy pro budoucí manžele.

Přestože říká, že nejlepší kadeřník je bůh, on sám patří mezi špičku v oboru – je historicky prvním a zatím jediným členem Síně slávy Czech and Slovak Hairdressing Awards.

Čtěte také

„Po vyučení jsem nemohl studovat, následně jsem si doplnil vzdělání, a i když už jsem byl ženatý a měl děti, pustil jsem se na duchovenskou cestu. Dnes už vnímám, že mám obě profese propojené, možná o to víc, že v posledních letech bývám se svými zákazníky jen ve dvou a oni mi mohou povídat o všem, co je trápí. Mám ale pořád potřebu učit, třeba na to ještě dojde a vychovám si nové kadeřníky. Do důchodu se nechystám – plánuju žít a pracovat tak do sto dvaceti let,“ říká s úsměvem.

Vzpomínky na Amadea

Nedávno se účastnil vzpomínkového setkání kolem filmu Amadeus, na kterém se podílel jako mladík: „Celý život se dostávám k věcem božím omylem, jak tomu sám říkám. Tenkrát byla možnost podílet se jako maskér a vlásenkář na filmu Jentl s Barbrou Streisand nebo na Amadeovi, oba filmy se natáčely v Praze. Řekli mi, že u Formana dostávají pracovníci líp najíst, tak jsem si vybral jeho,“ směje se Špilar.

Paul LeBlanc s Janem Špilarem při natáčení filmu Amadeus

„Pak se také natáčelo na zámku v Kroměříži, kde si mě všiml šéfmaskér Paul LeBlanc a přibral si mě jako svou pravou ruku – měli jsme podobné vnímání estetiky, hodně jsem se od něho naučil. Tak možná kousíček Oscara by mohl být můj (Amadeus získal Oscara v kategorii Nejlepší masky, pozn. red). Ale já jsem to tenkrát neviděl jako úspěch, chtěl jsem být kadeřník, ne maskér,“ dodává.

Kdy začal chodit bos a co se mu na tom zamlouvá? Co ho nejvíc naplňuje a v čem vidí naději do nového roku? Poslechněte si v Apetýtu!

Spustit audio

Související