Ražba denáru skončila mincovní reformou Václava II. Nahradil ho pražský groš
Razit mince bylo v minulosti výhradním právem panovníka. Mince se pokládala za panovníkův majetek a pramen jeho příjmů. První české mince, denáry, se datují do 9. století, kdy vládl král Boleslav I.
Ražba denáru skončila až roku 1300 mincovní reformou Václava II. Tehdy mezi lidem už jen málo oblíbený denár nahradil pražský groš.
Groše se razily ze stříbra, byly poměrně těžké a velké, a souvisely s rozvojem těžby v Kutné Hoře. Název pochází z latinského slova grossus, znamenající těžký. Ryzost kovu ale v průběhu věků kolísala.
Postupně čeští panovníci nechávali razit své vlastní groše, které měly v podstatě stále stejný obraz obou stran mince. Lícní strana měla vždy okolo české koruny opis panovníka a nápis v latině Z Boží milosti král. Rub nesl obraz českého lva a latinský název Groše pražské.
Později se objevily dukáty, zlaté mince, které se používaly souběžně s groši. V 16. století se razily stříbrné tolary a korunu, kterou používáme dodnes, zavedlo Rakousko Uhersko v roce 1892.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.