Proč bychom měli po sezóně ostříhat jahody na ježka
Někdo na to kouká s vykulenýma očima, pro jiného je to „normálka“. Po sklizni jahod zahradník přejede záhon sekačkou a ostříhá jahody na ježka. K čemu je to dobré? To nám poví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Koncem července máme možnost zbavit se houbových chorob na listech jahodníku. Buď je ošetříme fungicidy, nebo? Ostříháme.
Na zahradách vídáme porosty jahod úplně bez listů, lze takový zákrok doporučit? Ano, dělají to i velkopěstitelé. Rostliny nejpozději ve druhé polovině července seřízneme těsně nad srdíčkem. Odstraníme plevel, okopeme, přihnojíme a pořádně zalijeme. Nové listy budou zdravé. U mladých rostlin, na podzim vysazených, a u remontantních odrůd toto neděláme.
Aby se rostliny nevysilovaly nadměrnou tvorbou šlahounů, odstraňujeme je. Ale netrháme je všechny, jeden či dva rostlině necháme, ať rostlinky na nich zakoření. Třeba se budou hodit. Na fólii či netkané textilii je můžeme zakořeňovat do kelímků. Budeme mít brzy excelentní sadbu. Tu vysadíme až později, koncem srpna, v září.
Jak se máme na výsadbu připravit? Důležité je, aby se jahody na stejné místo nevracely moc často. Pět let je ta správná doba, aby choroby vyhynuly, půda se obohatila prvky, které jahody posledně spotřebovaly. Záhon na výsadbu prohnojíme rozloženým hnojem, kompostem, substrátem, zryjeme, můžeme použít dusíkaté vápno a pořádně ho zalít. To nejpozději tři týdny před výsadbou, aby pozemek ulehl. Sázíme buď do volné půdy nebo do otvorů v černé netkané textilii, černé nebo dvoubarevné fólii.“
Související
-
Přesazujeme kosatce, pečujeme o růže a letničky
Na začátku prázdnin zahrady zaplavují pestrobarevné květy letniček a trvalek. Zahradník se kochá povedeným dílem, ale ruku k dílu musí taky znovu přiložit.
-
Tři možnosti jak zabránit červivění třešní
Každý z nás se setkal s tím, že třešně červivějí a po deštích praskají. Dá se s tím něco dělat?
-
Nebojte se razantně protrhat plůdky jabloní a hrušní, přinese vám to kvalitní ovoce
Abychom měli pěknou úrodu jablek a hrušek, pustíme se do korekce násady. Které plody tam nechat, které odstranit, a proč bychom je měli vyštipovat?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
