Pondělní Noční linka: Pečení cukroví: vůně Vánoc v každém domě

16. prosinec 2024
Noční linka
Noční linku moderuje ze zlínského studia Jarka Barboříková|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Vánoce jsou nejen o dárcích a tradicích, ale také o vůních, které naplní náš domov a srdce. Dnes Vás zvu na příjemné setkání, kde si povíme o pečení cukroví, které je neodmyslitelnou součástí vánočních svátků. 

Jaké druhy cukroví byly ty, které nám voněly z kuchyně každý rok? Co všechno dělalo naše pečení tak výjimečným – byla to tajná rodinná receptura, nebo chvíle strávené s rodinou u stolu, kde se mísil smích i cukr? Jak se měnily vánoční sladkosti v průběhu let a co nám vždy připomnělo kouzlo Vánoc?

Přijďte si zavzpomínat na ty nejkrásnější vánoční chvíle strávené u stolu s plechem voňavého cukroví a podělte se s námi o své oblíbené recepty a vzpomínky.

Svůj příběh zavolejte Jarce Barboříkové do zlínského studia Českého rozhlasu na telefonní číslo 731 800 900 nebo napište sem, přímo pod téma (rozhlas.cz/linka). K dispozici je také email linka@rozhlas.cz. Těším se na Vás!

Michal Sedlák z Myšlína|Dobrý večer, paní moderátorko. Obdivuji se našim dávným babičkám, které si uměly poradit i za těžkých časů. Třeba když základní potraviny byly na příděl, cukroví se v některých staveních peklo z červené řepy nebo mrkve. Už jenom třeba když si dělám krupicovou kaši – takovou jednoduchost –, nechytnu pokaždé tu správnou konzistenci. Proto si nedokážu představit, jak bych při pečení kouzlil se surovinami na cukroví tolik nezvyklými. Za tohle těžko uvěřitelné umění všechna čest. Dobrou noc. (Děkuji paní Janě za vřelá slova, jež mi adresovala v diskuzi k předposlednímu vysílání Noční linky.)
franz|událo se cca před sedmdesáti lety, má maminka, tak jak každá správná hospodyně, již dlouho před vánocemi se pomalu zásobovala nezbytnými surovinami, aby v pravou chvíli měla vše potřebné tak říkajíc po ruce, já jsem ale zase tzv zgůňal a našel ve špajzu rozinky a zachoval jsem se přesně tak, jak barčka z filmu prstýnek, kdy jí paní kněžna nabídla na talířku cukroví a ona tak dlouho ujídala, až zůstal taléřek prázdný, já jsem ale v tom sáčku naopak ponechal rozinky tři, den před štědrým dnem má maminka zamísila na vánočku a s radostí sobě vlastní šla do špajzu pro sáček rozinek, já v tu dobu se jí stále ochomítal v kuchyni a náhle jsem uslyšel z špajzu výkřik, to snad néééééé a já už čul so se asi stalo, maminka dvěma skoky byla v kuchyni , náhle si sedla ke stolu a rozplakala se, já se ihned přiznal, že to já jsem chodil mlsat, chytil jsem maminku kolem krku a plakal jsem také, z chaloupky pod lesem v bílých karpatech zdraví noční linku pan franz, a závěr, holt vánočka byla tenkráte bez plného počtu rozinek, byly v ní pouze do-slova kusy tři , můj pan otec se divil, co-že je to za vánočku, když v ní chybí rozinky, maminka na mne mrkla a já věděl, že máme tajemství o kterém nemá tatínek ani potuchy ................
autor: Jarka Barboříková

Související

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.