Polévka skrývá nástrahy. Jak porcovat játrové knedlíčky radí Ladislav Špaček
Říká se, že člověk se učí celý život nebo alespoň poupravuje některé své zvyklosti. Jak je to v případě polévky s játrovými knedlíčky nebo se zavářkou? A víte, že třetinu bujonu můžete směle vypít?
Polévková zavářka nebývá prosta různých nástrah. Nejhorší jsou dlouhé nudle. Jíme vždycky tak, abychom je spolehlivě donesli k ústům. Játrový knedlíček, je-li malý jako třeba třešeň, můžeme bez obav vložit do úst celý.
Někdy ale bývají knedlíčky velké nebo dokonce je v polévce jen jeden a ten je opravdu hodně velký. V takovém případě ho musíme rozporcovat. Nikdy k tomu nepoužíváme nůž. Nůž do polévky nepatří, stejně tak ani do salátu. Do polévek smí být ponořena jedině lžíce.
Proto má lžíce univerzální tvar, který umožňuje pokrm nabírat, vkládat a také krájet. Knedlíček krájíme tak, že si ho přisuneme k okraji polévkové misky, abychom ho zajistili, teprve potom ho lehce přitlačíme, aby nám nevyklouzl, a krájíme.
Nakrájíme ho na tak malé kousky, abychom je mohli konzumovat už bez obav najednou společně. Jestliže v bujonové misce máme opravdu bujon, pak můžeme všechny pevné zavářky vyjíst a poslední třetinu bujonu vypít.
Ladislav Špaček
Patří k největším odborníkům na vývoj etikety i její současnou podobu. Vystudoval Pedagogickou fakultu v Ostravě a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.
Na začátku učil vývoj české gramatiky, později se stal redaktorem a moderátorem v Československé televizi. Nejznámější byl ovšem jeho post tiskového mluvčího prezidenta republiky Václava Havla mezi lety 1992 a 2003.
Během této doby se účastnil bezpočtu společenských událostí vrcholného charakteru. Navštívil více než padesát zemí světa, setkal se s desítkami prezidentů, králů a jiných hlav států.
Dnes píše knihy o etiketě a pořádá odborné přednášky a cvičení v tomto oboru.
Jeho rady z etikety uslyšíte v našem vysílání v pořadu Pochoutkový rok každou neděli po 10. a v repríze po 21. hodině na všech regionálních stanicích Českého rozhlasu.
