Pěstujeme fíkovník: Jak poznáme kdy jsou zralé a kdy je sklízet?
Fíkovníky můžeme pěstovat i u nás. Důkazem je třeba pražská Valdštejnská zahrada, kde se tyto lahodné plody pěstují už od 17. století. Potřebují ale dostatek slunce a tepla. Ideálním stanovištěm je jižní zeď domu v nejteplejších částech republiky. Plodit bude i fíkovník pěstovaný v květináči. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Fíkovník v nádobě, na zimu schovaný do haly nebo zimní zahrady, nabídl plody ke sklizni už v červnu. Z fíkovníků pěstovaných venku budeme fíky sklízet až koncem léta. Rostliny plodí na vyzrálých výhonech. Silně ořezané nasadí na fíky později, než jen probírané keře.
Ideální by bylo, kdybychom fíky sklízeli v době, kdy je jen ‚pošimráme na bříšku‘ a ony nám spadnou do ruky. Měkké, sladké, šťavnaté. Jenže to bychom se o ně nesměli dělit s hmyzem, někde i hlodavci, a hlavně ptáky. Takže sklízíme měknoucí plody, vybarvené, v solidní chuti. Doma ještě dojdou. Pokud ovšem plody ochráníme nějakou síťkou (podobnou té na hrozny vinné révy), pak si můžeme počkat a sklidit plody plně zralé.
Dříve, než fíky dozrají, sklízíme i tehdy, když se blíží delší deště. Aby nám ovoce nepopraskalo, neopršelo. Ztrácí pak na chuti. Trochu časnější sklizeň umožní rostlině věnovat se ovoci dalšímu, plodů tak dozraje více.
Fíkovník v sezoně přivítá přihnojení hnojivy draselnými, popřípadě komplexními, typu plod a květ.“
Související
-
Co můžeme udělat pro bohatou úrodu pěkných rajčat
Pěstujete rajčata? Co lze v těchto dnech udělat pro bohatou a kvalitní úrodu oblíbených plodů, poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
-
Choroby a škůdci na porostech okurek a boj proti nim
Vadnutí okurek, plíseň okurková, napadení sviluškou nebo bakterióza. Jak proti nim bojovat? Odpoví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
