Perníčky mají název od pepře, původně to byly peprníky
V Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně je k vidění výstava o historii perníku. Ta je velice dlouhá a sahá až do starověku.
Dřevěné formy na perník, barvotiskové obrázky na jejich ozdobu, více než sto let stará vykrajovátka na cukroví či velké vykrajovačky na perník ve tvaru ryby, cyklisty nebo motorkáře. To vše, a nejen to, je k vidění v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
Koření na perníky v historii obsahovalo například i zázvor, anýz, bezový květ nebo pepř. A právě od pepře má podle lektorky muzea Adély Šímové svůj název. Původní perníkáři se nazývali artopiperisté, což bylo odvozeno od latinského názvu pepře. V Čechách se pak perníku dříve říkalo peprník a zkomoleninou tohoto slova vznikl dnešní perník.
Říkalo se, že když se perníkáři narodila dcera, udělal těsto, a z tohoto osmnáct let odleženého těsta pak pro ni upekl perníky k svatbě. Pojďte s námi v reportáži z výstavy za historií perníku.
Výstava "Vánoce s vůní perníku" v Muzeu jihovýchodní Moravy je mezi svátky pro návštěvníky otevřená do čtvrtka 30. prosince 2021, v novém roce ji můžete navštívit až do 9. ledna.
Související
-
V bitvě mi zlomili nohu, vzpomíná na natáčení filmu Poslední propadne peklu Michaela Kudláčková
Michaela Kudláčková je dětská televizní herečka, která zářila například v seriálu My všichni školou povinní. V dospělosti se ale herečkou nestala.
-
Žítkovské bohyně dokázaly přivolat lásku nebo najít zloděje. Poslední z nich byla Irma Gabrhelová
Žítková na česko-slovenském pomezí je známá především takzvanými žítkovskými bohyněmi. Poslední z nich byla Irma Gabrhelová.
-
Štědrovečerní večeře měla na Valašsku před sto lety až devět chodů
Co se na přelomu 19. a 20. století jedlo? A jaké tradice o Vánocích lidé dodržovali na Valašsku?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
