Jiří|Dobrý večer, žijte dobře, žijte dlouho a hlavně nekuřte!
Jana|Dobrý večer. Tak nevím, jak se dožít třeba devadesátky, natož stovky v pohodě, když třeba já si držím už tak padesát let stejnou váhu. Řekla bych, že jsem docela štíhlá. No a přijdu k lékaři, vzala mi krev a sice nemám cukrovku, jako spousta mých kamarádek, ale mám vysoký cholesterol. Tak nevím z čeho, jím střídmě, sportuju, pozitivně myslím, snažím se prostě udržovat. A tak si myslím, že dožít se stovky je vlastně jenom náhoda, i když z tatínkovy strany se všichni dožívají docela vysoko nad devadesát, takže uvidím.
Michaela|Dobrý večer, v naší rodině je dlouhověkost.. Moje maminka se v letošním roce dožila 101 let. do 100 let byla docela soběstačná, bohužel v letošním roce měla dva úrazy a její soběstačnost se vytrácí. Těžko se s tím smiřuje. Stala se velmi negativistická, někdy až velmi nepříjemná. Já bych se rozhodně nechtěla dožít víc než stovky. Zdraví srdečně všechny spoluposluchače věrná posluchačka Michaela.
Blanka|Dobrý večer, ráda bych se dožila té 80tky,je mi 72 let, moje babicka se dožila 86 let, bohužel její dcera a moje maminka zřelav 47 letech,když mně bylo 15 let. Babička šla za rok za ní. Tatínek se rovněž dožil 86 let. Dnes je ale život stresující. Zdravím vás všechny buďte hodně zdraví a dobrou noc. Blanka z Přeloučska.
Dana|Dobrý večer. Maminčin tatínek měl více sourozenců a všichni se dozili pěkného věku, myslím ti opravdu pěkného věku v pohodě. Jedna sestra měla 107 a svého času byla nejstarší občanka naší republiky. Ale takhle v pohodě, při dobrém zdraví, dobrém rozumu a hlavně v pohybu, to je fakt výjimka. Od stovky slavila všechny narozeniny s celou rodinou a dokázala si i zatancovat.
franz|sestra mého pana otce, nebo-li má teta, stále říkala, do stovky a schluss, jak říkala, tak se také stalo, já léta neřeším, zde v chalouoce pod lesem v bílých karpatech život běží úplně jiným směrem, než dole pod kopcom, držím se zásady, jez do polosyta a pij do polopita, ač jsem žil sedmdesát let v okresním městě, dnes by jsem se již nevrátil a jedině mohu říct, že jsem měl zvolit bydlení na samotě mnohem dřív, nevím co je to shon, stres a podobné vymoženosti , z chaloupky pod lesem v bílých karpatech zdraví noční linku pan franz, holt, jak si kdo ustele, tak si také lehne, zásadně stelu sobě sám, musím podotknout, že stále pracuji, i když tak max 4 hodiny denně
Michal Sedlák z Myšlína|Sto roků v světě žil, trpěl jsem, sto roků chodil jsem s holí... Bezručovu Ostravu ponechám raději v původním znění... Kladu si otázku: chceme sto roků prožitých, anebo sto roků protrpěných? Jsou krásné životy, pro které sto let prostě nestačí. A pak jsou – po hříchu – životy méně krásné, kterým není dopřán ani zlomek století. Těm, kterým sto krásných roků dáno není, přejme aspoň sto krásných chvil. Chvíle sice není rok, ale záleží na tom? Hlavně že je krásná. Dobrou noc.