Odchyt medvěda je správné řešení, odstřel nepřipadá v úvahu. Ředitel táborské Zoo se vyjádřil k valašské šelmě

Podle Evžena Korce, ředitele Zoo Tábor, je odchyt jediné správné řešení. Napsal to ve svém prohlášení, které zveřejnil ZOO magazín.

„Nebojácný medvěd budí na Vsetínsku rozruch, jeho toulky kolem lidských příbytků a několik zabitých ovcí vyvolávají obavy místních obyvatel. Situace si samozřejmě říká o rychlé vyřešení, spekulacím o odstřelu kriticky ohroženého druhu se však musí udělat přítrž. Jediným myslitelným řešením celé situace je odchyt a umístění v zoologické zahradě. Pokud se nenajde vhodné místo u nás, je třeba uvažovat i o umístění v zahraniční zoologické zahradě,“ uvedl Korec

„Medvědi jsou za normálních okolností plachá zvířata, je tedy velmi pravděpodobné, že vsetínský tulák byl původně držen v zajetí a až později byl vypuštěn do volné přírody. Pokud by se to potvrdilo, šlo by o trestný čin. Incidenty, kdy se medvěd výrazně přiblíží k lidem, jsou u nás ojedinělé, a bývají způsobeny hlavně množstvím lákadel v podobě medu či ovoce v přilehlých zahradách. Medvěd totiž není primárně masožravec ani velký lovec,“ napsal ředitel zoo.

Byl to neskutečný zážitek, říká o setkání s medvědem žena. Sledujeme osud valašské šelmy

Medvěd zachycený ve fotopasti u Valašské Polanky

Na Valašsku se více než měsíc potuluje medvěd. Původně se krmil ovocem, stále častěji však ničí včelíny, napadá ovce a kozy. Odborníci nařídili jeho odchyt.

„Pokud přeci jen dojde k výjimečnému setkání medvěda s člověkem, je nutno zachovat chladnou hlavu a obezřetnost. Medvěd útočí pouze v případě, že se cítí v ohrožení nebo brání své mládě. Pocit nebezpečí u něj může vyvolat i nevhodná reakce člověka, jako je útěk doprovázený zběsilým křikem. Případný útok je tak vlastně obranou proti vnímanému nebezpečí,“ uvedl Korec.

„Jsme to my lidé, kdo jsme svojí činností v řadě případů dokonce vyhubili na některých místech celé populace zvířat. Je to tedy opět na nás, abychom obnovili rovnováhu v přírodě a navrátili vymizelé druhy. Významná je cílená obnova ekosystému do určitého stupně historické podoby a zachování formou rezervace. Díky těmto snahám se tak můžeme těšit z obrázků rysů v Beskydech nebo vlků v okolí Máchova jezera. Dalším krokem k obnově přirozeného prostředí je navrácení druhů, které toho jinak než s lidskou pomocí už nejsou schopny,“ dodal Korec.

Související