Zámecký kunštátský perník si vychutnává už pátá generace. Vyzkoušejte vítězný recept!
Porotu Pochoutkového roku zaujal recept, se kterým se do soutěže přihlásila Marie Šafářová z Poličky na Vysočině. Po uležení je nesmírně vláčný a chuťově jemný perník plný bohaté náplně. Je to jako svátek v puse, když si dáte kousek.
Postup
- Na těsto:
- 15 hřebíčků
- 4 kuličky nového koření
- 1 vrchovatá lžička mleté skořice
- 1 kypřicí prášek do pečiva
- 1 lžíce rumu
- 1 vejce
- 2 lžíce medu
- 2 lžíce mléka
- 40 g másla
- 1 lžička strouhané pomerančové kůry
- ½ lžičky strouhané citronové kůry
- 150 g cukru
- 300 g hladké mouky
- Na náplň:
- 400 g povidel
- 6 sušených fíků
- 12 vlašských ořechů
- 8 sušených švestek
- sádlo na vymazání
- Na dokončení:
- 1 vejce
- 2 lžíce cukru na posypání
V míse smícháme prosátou mouku s cukrem, kypřicím práškem do pečiva, mletou skořicí a hřebíčkem s novým kořením utlučeným v hmoždíři.
V rendlíku rozpustíme med, mléko a máslo. Vzniklou směs stáhneme z plotny a vmícháme do ní vejce, nastrouhanou pomerančovou a citronovou kůru a na závěr i rum.
Vzniklou kaši z rendlíku přidáme do mísy k mouce s kořením. Promícháme nejprve vařečkou a nakonec vypracujeme rukama na vále pevné těsto, které necháme zabalené v igelitovém sáčku přes noc odpočívat v lednici.
Druhý den si těsto rozdělíme na poloviny. Jeden díl těsta vyválíme na pomoučeném vále do tenké obdélníkové placky. Pomocí válečku ji přeneseme na plech (25 x 35 cm) vymazaný sádlem. Okraje těsta lehce vytlačíme do krajů.
Položenou placku vydatně pomažeme povidly a na ně poklademe nasekané vlašské ořechy a švestky s fíky pokrájené na malé kousky.
Zakryjeme druhou plackou těsta vyválenou dotenka. Lehce přitiskneme k náplni a propícháme ji vidličkou. Perník potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme hrubým krystalovým cukrem.
Pečeme při teplotě 170 °C cca 35 minut. Po vychladnutí krájíme hotový perník na malé obdélníčky nebo čtverečky. Nejlépe chutná až po několika dnech.
Marie Šafářová
Recept je z rodiny jejího manžela. Jeho babička se narodila na zámku v Kunštátě, kde její tatínek pracoval jako zahradník. Den narození připadl na svátek paní hraběnky Tekly Coudenhove-Horichsové. Ta projevila přání, aby se malá holčička jmenovala po ní. Její prosba byla vyslyšena.
A protože dědeček pana Šafáře pracoval jako zahradník a staral se také o zámecký skleník, mohla jeho babička na začátku 20. století ochutnat i takové plody, jako byly fíky, pomeranče apod. Recept na perník, který se pekl na zámku se předával v rodině z generace na generaci a je stále oblíben.
Paní Šafářová nás přivítala u stolu plného jídla. S prací ji pomáhal její muž. Pro všechny to bylo příjemné setkání obohacené o řadu poutavých vyprávění.
