Nevšední koledy u nás a ve světě a jejich sběratel Pavel Svoboda
Vánoční čas končí první neděli po svátku Tří králů, a do té doby se stále zpívají koledy. Slovo „koleda“ je všeslovansky rozšířeno, praslovanština jej přejala z latinského calendae (což je první den v měsíci) a pohanští Slované slovem koleda označovali slavnosti spojené se zimním slunovratem.
U nás se koledy zpívají především o Vánocích, ale vůbec to není zvykem všude a koleda nemusí být jen romantická vánoční píseň s náboženskou tematikou. Koledy mohou být i veselé, laškovné, skočné a se zcela světskými texty.
Jednu z největších sbírek koled na světě vlastní právník a sběratel Pavel Svoboda, muž, který byl ministrem, předsedou legislativní rady vlády a až do roku 2019 také významným europoslancem. Jeho kolekce koled z celé planety čítá přes tisíc položek včetně kuriozit, jako jsou např. koledy hurónských Indiánů.
Pavel Svoboda už dvě sbírky koled vydal knižně. A protože toho o koledách spoustu ví, vypravila se za ním na tříkrálovou návštěvu Markéta Ševčíková. Pouštěli si ty nejzajímavější v podání Nových pěvců madrigalů a komorní hudby za řízení Miroslava Venhody a také v podání Musici Bohemici pod vedením Jaroslava Krčka. Poslechněte si v pořadu Folklorní notování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.