Nekonečný koloběh skla. Recyklační linka v Kyjově zpracuje až 110 tisíc tun střepů ročně
Sklo se jako jediný materiál dá recyklovat donekonečna bez ztráty kvality. Pokaždé z něho může vzniknout obal na potraviny a nápoje, v ideálním případě vyrobený až z 98 % ze střepů. Přiblížit se tomu daří třeba v Kyjově na Hodonínsku, v tamních sklárnách každoročně právě podíl starých střepů při výrobě nových skleněných výrobků roste. Loni už na recyklační lince zavedli třísměnný provoz.
Nákladní auta do kyjovských skláren vozí sklo z bílých a zelených kontejnerů i několikrát za den. Recyklační linka tak v třísměnném procesu zpracuje i 110 000 tun střepů ročně. Po vykládce vždy střepy kontrolují pracovníci, kteří z nich vytahují další nepotřebné odpady – to je první krok. Recyklační linka zabírá čtyři patra a na starosti ji má vedoucí Miroslav Horký. „Snažíme se ten odpad zbavit všeho, co není sklo. Nejvyšší podíl je tam asi železa, spousta organiky poslední dobou, plasty,“ popisuje.
S každým dalším krokem se sklo čistí v jasné barvy – bílou zelenou a hnědou. Kvalitně upravené střepy znamenají pro sklárny úsporu základních surovin. Kyjovská sklárna se považuje se svým podílem 84 % střepů v bílém sklu za raritu v Česku i v Evropě. Jde totiž o výhodnější a v mnoha ohledech úspornější materiál. Výroba skla je jinak velmi náročná energeticky. „Významně přispívá ke snižování emisí, což je naším prvořadým cílem,“ vysvětluje generální ředitel Vetropack Moravia Glass Kyjov Boris Sluka.
Ze střepů se tak stala významná komodita. Sklárny nakupují podobně, jako nakupují písek a vápenec. Použitého skla je ale v Česku nedostatek a musí se dokupovat v zahraničí, dodává generální ředitel: „Západní Evropa se pohybuje někde na úrovni 80 až 85 % vysbíraného skla. V Čechách to bylo okolo 67 %. Je tam obrovský potenciál, abychom dosáhli čísla někde až úrovni těch 80 %.“
Třídím, třídíš, třídíme
Kyjovské sklárny kupují střepy od mnoha odpadových společností v Česku. Například Brňané jen za loňský rok vytřídili přes 5 000 tun skla a číslo postupně rok od roku stoupá. „Jeden ten aspekt je zahušťování sběrné sítě a druhý je ten, že obecně má veřejnost stále větší zájem, nebo my alespoň sledujeme tento trend, odpad třídit. Brno je v současné době lehce nadprůměrné se svými výsledky na občana. Věnujeme se osvětě a vzdělávání veřejnosti tak, aby se množství vytříděného odpadu stále navyšovalo,“ říká obchodní náměstkyně odpadové společnosti Sako Iveta Jurenová. Obecně pak mají podle ní větší ochotu třídit odpad mladí lidé.
Z vráceného skla pak nejčastěji vznikají konzervové sklenice nebo láhve na pivo a víno.
Související
-
Ani kousek odpadu nazmar! O recyklaci syntetických odpadů se snaží vědci ze zlínské univerzity
Zlínská Univerzita Tomáše Bati zkoumá možnosti, jak recyklovat odpady z výroby umělých textilií. Výsledkem mohou být podložky do nemocnic, ochranné roušky nebo oděvy.
-
Výzkum vědců z Brna řeší problém s recyklací hliníkových obalů, některé lehký kov neobsahují
Na složení potravinových obalů z hliníku se zaměřili vědci z Mendelovy univerzity v Brně. V rámci výzkumu testovali materiál několika desítek víček od jogurtů.
-
Recyklace je nákladná a není všespásná. Jde to i bez odpadů a obalů, tvrdí propagátorka Zero waste
„Češi jsou dobří ve třídění odpadu, ale ne tak v recyklaci. Evropa je závislá na tom, že vyváží odpad do zemí třetího světa,“ říká ředitelka Bezobalu Veronika Nováčková.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Téměř 134 milionů korun na účtech. Policie prošetřuje výdělky léčitele a vůdce kutnohorské sekty
-
Křetínský koupil pětinu ocelářského kolosu Thyssenkrupp, který masivně investuje do vodíku
-
Energetika je strategie. Konec fosilních paliv změní strukturu moci, říká náměstkyně norského ministra
-
ONLINE: Ukrajina stáhla z boje americké tanky Abrams. Proti ‚dronům-zabijákům‘ nemají šanci
