Největší rozkvět zámku Zákupy přinesli Habsburkové. František Ferdinand d´Este se v Zákupech oženil
Zámek Zákupy se nachází ve stejnojmenném městě, osm kilometrů východně od České Lípy v Libereckém kraji. Historie zámku i městečka je spojena s významnými šlechtickými rody, jako byli Vartenberkové, Novohradští, Berkové z Dubé či Habsburkové. Posledně jmenovaní přinesli zámku největší rozkvět.
Páni z Vartenberka, Berkové z Dubé a Habsburkové mají jedno společné. Všichni pobývali na zámku v Zákupech, který postupně měnili a rozšiřovali. Z původní tvrze ze 14. století se stalo rozsáhlé sídlo, kam se rád vracel i císařpán Ferdinand I. Dobrotivý. Zanedbané sídlo nechal proměnit v tehdy módním stylu druhého rokoka na pohodlnou letní rezidenci.
Aby se stárnoucí císař mohl po zámku lépe pohybovat, byl zde už v roce 1870 vybudován kabinový výtah. První v Čechách a jeden z prvních v Evropě. Ve výtahu je dodnes luxusní polstrované sezení pro císařský pár. Pohon obstarávali sloužící pomocí mechanismu ručních rumpálů, které byly v každém patře. Výtahem se císař nechal vozit ráno z jídelny ve druhém patře do zámecké kaple a pak do přízemí, kde přesedal do kočáru a vydával se na projížďku.
Dalším zajímavým příběhem zákupského zámku je svatba arcivévody Františka Ferdinanda d’Este. Dosáhl zde totiž kýženého sňatku s milovanou hraběnkou Žofií Chotkovou. Sňatek z lásky totiž v rodině Habsburků nenacházel podporu. Císař František Josef I. dlouho otálel vydat souhlas s tím, aby následník trůnu pojal za choť ženu pocházející pouze z hraběcího rodu. Trnitou cestu k vysněné svatbě mu pomohla proklestit jeho nevlastní matka arcivévodkyně Marie Tereza z Braganzy, se kterou ho pojil doslova mateřský vztah. Svatba se tedy konala na jejím sídle v kapli sv. Františka z Assisi 1. července 1900.
To, že si Habsburkové vybrali Zákupy za své letní sídlo, přineslo řadu změn. „Celý zámek byl v polovině 19. století opraven a uvnitř nově vyzdoben ve stylu takzvaného druhého rokoka. Na zámku tak dodnes zůstal původní nábytek, původní tapety na zdech i původní nástropní malby. Kdo k nám přijde, ocitne se opravdu v 19. století,“ říká zákupský kastelán Vladimír Trégl.
Nejzdobněji vybaveným prostorem je právě zámecká kaple. „Je to mimo jiné i z toho důvodu, že císařský pár byl velmi pobožný, takže na kapli nešetřil. Já s trochou nadsázky říkám, že je to taková sixtinská kaple mezi zámeckými kaplemi,“ dodává kastelán.
K zámku patří i rozsáhlý hospodářský dvůr, který dlouhá léta bez údržby i nevhodného využití dovedly k téměř absolutní zkáze. V roce 2025 se podařilo otevřít první opravenou část, sto padesát metrů dlouhé jižní křídlo, které je nejdelší světskou barokní stavbou u nás. V Zákupech je tak možné navštívit největší barokní konírnu v České republice. Její prostory uchvátily nejen návštěvníky, ale i občasnou průvodkyni, herečku Michaelu Dolinovou:
„Je to s takovým vkusem a citem udělaný, je to krásný. A teď, když si ještě představíte, jak to tam celý fungovalo, když tu dřív bývalo na šedesát koní a byly tu kočáry, tak to je nádhera.“
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
