Neděle: Příjmení si nevybíráme, většinou
Zažili jste nějaké trable se svým příjmením? Nechali jste si i po provdání své rodné příjmení? Museli jste mít dětí tolik, dokud se nenarodil chlapec, aby se příjmení muže dál dědilo? Víte, jaký význam má příjmení, kterým se podepisujete? Pánové, dokážete si představit, že byste ve třetině svého života příjmení změnili?
První příjmení se začala objevovat nejprve u šlechticů jako přídomky. V Evropě byla už v 9. století v Benátkách, postupně se rozšířila do Francie, Švýcarska, Anglie a ve 14. století i do českých zemí.
V této době ale ještě nebylo obvyklé, že se příjmení dědila, ale naopak se přejímala po hospodářských usedlostech. Proto také historické prameny mluví o tom, že příjmení vznikla z příjmí, tedy jména po chalupě.
Povinné používání příjmení pak zavedla v českých zemích Marie Terezie. Kromě těch vztahujícím se k místu jsou také příjmení odvozená od křestních jmen, řemesel, společenského postavení, přírodnin, lidských těl nebo nejrůznějších jídel.
Dnes už jsou ale příjmení zbavena původního významu slova, od kterého vznikla. A tak jsou často i velké rozdíly mezi pravopisem a tvaroslovím. I to přináší nejednu nesnáz nebo naopak pobavení.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
