Nebezpečí online světa. Ofendeři jdou na dřeň, u dětí může stres a tlak vést až k sebepoškozování

Co s vámi osobně nejčastěji řeší děti nebo dospívající mládež?
Nejvíc se ke mně dostávají dětské oběti sexuálního nátlaku. Jen v rychlosti představím mechanismus tohoto trestného činu. Je to v podstatě stav, kdy někdo naváže komunikaci s dítětem přes internet a vymáhá od něj nahé fotografie nebo videa.

Zdeněk Čermák ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

A v momentě, kdy je má v držení, byť třeba jen ve spodním prádle, tak začne to dítě vydírat tím, že pokud mu nepošle další fotografie, že to pošle do školy, rodičům, založí nějaké další profily na internetu, ze kterých bude oslovovat další děti atd.

Je důležité s dětmi o nebezpečích online světa hovořit. Že se to podařilo ukáže, když se vám potomek svěří, že nastal problém.
PhDr. Mgr. Zdeněk Čermák, psycholog

Tam je velký problém v tom, že pokud se taková věc stane a dítě fotografie pošle, tak zkrátka tito online ofendeři jdou na dřeň toho, co je dítě schopné snést.
A pokud jsou to nezletilé děti, do 18 let, tak je to dětská pornografie.

Jaký to má dopad na dětskou psychiku?
Děti, které se ke mně dostávají, tak jsou často traumatizované, mají znaky psychického traumatu, je tam často rozvoj posttraumatické, stresové poruchy. takže se pak i sebepoškozují. To bývá vůbec nejčastější důvod, se kterým rodiče přicházejí, sebepoškozuje se mi dítě a my hledáme příčiny.

Čtěte také

Kyberšikana do ruky neřízne, ale do dětské duše se ponoří hluboko. Oběti si dlouho nesou následky

Často děti unikají do závislostního chování, protože už jen představa toho, že někde po internetu běží jejich fotografie, je udržuje v soustavné psychické tenzi, takže hledají, jak tu tenzi uvolnit. A to může vést k sebepoškozování nebo návykovému chování.

Co je na té práci hodně náročné, že i když rodiče spolupracují, nemůžete jim slíbit bezpečí, protože ty fotografie nikdy z internetu nezmizí. Policie nemá žádné nástroje, jak je odstranit ze všech serverů na světě. Snímky se mohou stále vracet do života toho dítěte a dochází tam k opakované retraumatizaci.

V psychologické práci se snažíme připravovat dítě na to, jak pracovat s tím, když se fotografie znovu vynoří, například v mobilních telefonech spolužáků či budoucích partnerů.

Závislostní či návykové chování vždy ukazuje na nějaký útěk. To znamená, musíme zjistit, před čím se dítě schovává, co řeší.
PhDr. Mgr. Zdeněk Čermák, psycholog

Myslím, že v této oblasti tato elektronická doba přináší víc starostí než užitku.
Pokud panuje v rodině názor, že dítě je opravdu na počítači závislé, tak doporučuji obrátit se na odbornou pomoc. Existuje krizová centrála i různé jiné služby, odvykací programy pro děti závislé na komunikačních technologiích, počítačích a různých jiných zářičích. Zároveň je ale třeba se trošku podívat i do té rodiny.

Čtěte také

Vliv nebezpečných influencerů a youtuberů na mládež a rizika kryptoměn. Den bezpečnějšího internetu

Protože závislostní či návykové chování vždy ukazuje na nějaký útěk. To znamená, zjistit, před čím se dítě schovává, co řeší a ty příčiny mohou být třeba dané tím, že je sociálně neúspěšné u svých vrstevníků, mohla proběhnout ve škole nějaká šikana, cokoliv. Co vede k uzavření se do relativně bezpečného světa v počítači, jak to dítě vnímá.

Co tedy rodičům doporučit?
Je důležité říci, že režim mobilního telefonu, to znamená, jak ho dítě bude využívat, nastavují rodiče, když poprvé vkládají dítěti jeho mobilní telefon do ruky. To znamená, že je to jejich zodpovědnost a je velmi důležité o online světě s dětmi hovořit, bavit se s nimi, že to často není realita a že tam jsou určitá nebezpečí, na které je potřeba se připravit.

A to, jak se nám to podařilo, se ukáže třeba díky tomu, že se vám potomek svěří, že nastal nějaký problém.

Zdeněk Čermák a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Psycholog PhDr. Mgr. Zdeněk Čermák byl dnes naším hostem. Celý rozhovor si můžete poslechnout v našem audioarchivu.