Kyberšikana do ruky neřízne, ale do dětské duše se ponoří hluboko. Oběti si dlouho nesou následky

Nedávno jste dělali také policejní dopravně preventivní akci pro cyklisty, kontrolovali jste, jestli nosí přilby a jsou řádně vybaveni. Jak to dopadlo a jak si v tomto stály i děti?
Měli jsme na Hradečnici v hradeckých lesích akci s názvem Na kole jen s přilbou. Cílem bylo upozornit, že nezáleží na věku, přilba nám může zachránit život v jakémkoliv věku, v jakékoliv situaci, pokud se něco stane. A paradoxně děti na tom byly vlastně nejlépe. Nenarazili jsme na dítě, které by jelo bez cyklistické přilby.

Snažíme se dětem vysvětlit, že toto jednání není v pořádku. I když nejsou trestně odpovědné, tak trestněprávní rovinu kyberšikana mít může.
por. Bc. Leona Špičanová, policejní preventistka z Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje

Ale většinou si rodiče přilbu neberou. Buď z toho důvodu, že si řeknou, že jedou jen někam do lesa, často se hájili tím, že ve městě ji vždy mají. Nicméně i tak si myslím, že to pro dítě není úplně dobrým příkladem, pokud dítě přilbu mít musí podle zákona, a rodič si ji nevezme, protože nemusí. Přitom ta ochrana by měla být v podstatě stejná.

Čtěte také

Loni u nás zemřelo na silnicích 42 cyklistů. Dvě třetiny z nich neměly na hlavě ochrannou přilbu

Chystáte nějaké další takové preventivní akce?
Určitě. Tuto středu, pokud vyjde počasí, se můžeme potkat na Správčickém rybníku, kde máme akci Bezpečně u vody. Budeme upozorňovat nejen na potřebné dokumenty k řízení plavidel, ale také na bezpečné chování u vody, ať už pro děti nebo dospělé.

A na řidiče si také v létě posvítíte?
Samozřejmě, posvítíme si na ně Řídím, piju nealko. Jde už o několikátý ročník, je to akce velmi oblíbená. Budeme na silnicích kontrolovat alkohol za volantem a bezúhonné řidiče odměníme právě nealko pivem.

V poslední době se objevilo docela hodně případů tzv. kyberšikany. Tak se na ni také zaměříme. Kyberšikana se totiž děje často v úplně běžném prostředí školních kolektivů. S čím vy jste se teď v uplynulé době setkali?
Za poslední rok, kdy jsem na územním odboru Hradec Králové, jsme zaznamenali nárůst případů kyberšikany ve školních kolektivech a opravdu je to problém napříč mladými věkovými skupinami. Řešili jsme jak otázku kyberšikany ve třetí, čtvrté třídě, ale potom třeba i na střední škole, kde už ty osoby byly trestně odpovědné, bylo jim všem bez výjimky 18 let.

Čtěte také

Nevkládejte na sociální sítě nic, o co byste se nepodělili beze studu s vlastní babičkou!

Tedy i tam se kyberšikana objevuje. Opravdu je to problém, který ve společnosti rezonuje. My to vnímáme tak, že je nutné o tom s dětmi mluvit, aby si uvědomovaly, co všechno může kyberšikanou být.

Jedná se o různé chatovací skupiny, které si děti samy založí, nebo případně nějakou sociální síť?
Přesně tak. Nejčastěji k tomu dochází právě přes sociální sítě a v nějakých uzavřených skupinách nebo v hromadných chatech. Protože děti si často neuvědomují, že i když se to napíše na nějakou soukromou skupinu, tak to kyberšikanou je. Mezi sebou tam nadávají, posmívají se, takzvaně se hejtují. A právě to se přesunulo z veřejných sociálních sítí, třeba v prostředí komentářů, na ty uzavřenější skupinky.

Objevují se tam i nějaké fotografie, videa nebo něco takového?
Mohou se tam objevovat právě i fotografie. Děti mají samozřejmě mobilní telefony už od útlého věku, takže se například fotí ve škole, natáčí se třeba na toaletách, bez svolení oné natáčené osoby.

Čtěte také

Nemá to na čele aneb při boji s šikanou nemusíte být sami. Aplikace vám pomůže a poradí, jak dál

A to potom sdílí do těch skupinek, ale neuvědomují si, že i tak se ona fotografie může dostat kamkoliv jinam.

Nikdo vám nezaručí, že pokud to pošlu jen nějakému kamarádovi, že on to nepošle dál a nezveřejní to na nějaké sociální síti a pak už je problém na střeše.

V těch skupinách se objevují třeba i různá hlasování o ubližování té dané osobě a podobně. A ta kyberšikana působí hlavně na psychiku, ono nás to do ruky neřízne, ale do srdíčka nebo do dětské dušičky se to dostane hluboko. Oběti kyberšikany z dětských let si to potom často s sebou nesou až do dospělosti a trápí se tím.

Jak se to dostane až k vám?
K nám se to nejčastěji dostane přes nějakého rodiče dítěte, nebo přes paní učitelku, kterou rodič kontaktoval.

Čtěte také

Nebezpečí online světa. Bezpečný internet a kyberšikana. Poradí vám Mgr. Jaroslav Mareš

Nebývá to typicky rodič oběti nebo toho, v uvozovkách pachatele, ale právě nějakého nezaujatého pozorovatele, kterému je třeba té oběti líto a svěří se s tím doma.

My se potom zkontaktujeme se školou a školním psychologem nebo preventistou, nabídneme svou pomocnou ruku. Máme preventivní programy zaměřené právě na kyberšikanu a tam se snažíme dětem vysvětlit, že toto jednání není v pořádku. A že i když nejsou trestně odpovědní, tak nějakou trestněprávní rovinu kyberšikana mít může. Aby si do budoucna nezadělaly na problém.

Pokud se jedná o nějaké nadávky, urážky, zesměšňování, tak to je v rovině přestupku. Může se jednat o přestupek na úseku proti občanskému soužití. Ale pokud už jde opravdu o nějaké vyhrožování újmou na zdraví a podobně, tak tam se už samozřejmě může jednat i o trestný čin.

Jana Kudyvejsová a Leona Špičanová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu s policejní preventistkou z Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, por. Bc. Leonou Špičanovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.