Mrtvice je infarkt mozku. Záleží, které tepny se ucpou. Můžeme se na ni otestovat sami?
Na lidské tělo číhá řada nebezpečí. Jedním z nich je mrtvice neboli iktus. „Stručně řečeno v 80 procentech je to infarkt mozku, 20 procent jsou krvácivé projevy mrtvice,“ říká přednosta neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Vladimír Přibáň.
Mozková mrtvice je druhou nejčastější příčinou úmrtí u nás. Její výskyt u nás je dvakrát vyšší než v ostatních částech Evropy. „Může to být tím, že lidé podceňují prevenci. Nesledují vysoký tlak nebo hladinu cholesterolu, které na to mají vliv,“ myslí si Kateřina Cajthamlová.
Příznaky mrtvice
Krvácivé projevy z tzv. předního povodí mozku
- porucha řeči
- pokleslý koutek
- změny v obličeji (paréza)
- porucha hybnosti, nejčastěji horních končetin. Postižený má problém zvednout ruku
Projevy nedokrevnosti mozku z tzv. zadního povodí (infarkt)
- porucha rovnováhy
- porucha zrakového pole,
- porucha čití (citlivosti – z rukou začnou padat věci)
- omdlívání, různé poruchy vědomí
- problém se vyjádřit nebo na něco si vzpomenout
Ať už jde o krvácivé projevy nebo projevy nedokrevnosti mozku (infarkt), je to vážná situace. „Tato příhoda může nastat náhle, může k ní dojít postupně nebo může být přechodná a odeznít, to je takzvaná tranzitorní mozková ataka. Je potřeba přivolat rychlou záchrannou pomoc, protože jde o minuty. Mozkové buňky na rozdíl od svalových buněk, které jsou třeba v srdci, nevydrží zdaleka tolik. Nemají totiž zásoby kyslíku ani látek, které ho vyživují,“ vysvětluje přednosta Přibáň.
Můžeme se otestovat sami?
Samotesty jsou složité v případě, že dochází k výpadkům vědomí. „Vždy je lepší, aby vás otestoval někdo jiný. Ale pokud máte podezření, zkuste předpažit. Jestliže jedna ruka klesá, už je tam příznak. Nebo si všimnete pokleslého víčka či koutku úst. Můžete zkusit zapískat, tím zjistíte, že koutek nespolupracuje. Nebo chcete něco říct a nejde to,“ nastiňuje možnosti lékařka.
Pokud se mrtvice projeví, je to závod s časem. „U nás máme velice dobrou a rychlou záchranku, ve většině případů dorazí do 20 minut, což nám celý svět závidí. Pokud se dostaneme do hodiny na specializované centrum, tak se z toho můžeme dostat úplně bez následků,“ líčí doktorka Cajthamlová.
„Do tří až šesti hodin pořád ještě hrozí méně následků. Opět záleží, které tepny se ucpaly. Pokud půjde o zadní část mozku, tam to může být 12 až 24 hodin a ještě pořád se z toho můžeme dostat. Někdy jsou tyto vertebrobazilární příhody (zadní část prokrvení mozku) nazývány jako přechodné ischemie mozkové a někdy přecházejí i samy.“
Rizikové faktory
- Nezdravý životní styl, kouření, alkohol
- Metabolické poruchy
- Cukrovka
- Vysoký krevní tlak
- Pacienti s fibrilací síní
- Vysoká hladina cholesterolu
- Zanedbání návštěv u neurologa
Jak s tím souvisí aneurysma a proč se nemají příbuzní obviňovat z neposkytnutí rychlé pomoci? Má vliv na mrtvici cysta v mozku? Kdy je člověk po mozkové příhodě zase soběstačný? Poslechněte si dotazy posluchačů a rady Kateřiny Cajthamlové v pořadu Vesele a zdravě.
Dotazy můžete posílat přes stránky veseleazdrave.cz nebo nechat vzkaz na telefonním záznamníku 221 553 770.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.