Mozek přirovnávám ke svalu. Musíme ho cvičit a aktivně zaměstnávat, říká neurochirurg David Netuka
David Netuka se před pěti lety stal přednostou neurochirurgické kliniky v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde po 20 letech nahradil profesora Vladimíra Beneše. Na rozhovor do pořadu Alex a host přijel přímo z operačního sálu.
„Dnes jsem zatím stihl udělat dvě operace mozkových nádorů. První operace začínala o půl osmé a kolem deváté jsme byli hotoví. Pak jsme dělali druhou operaci. Pacient se právě vzbudil a už je převážen na pooperační oddělení, takže zatím jde vše dle plánu,“ přibližuje David Netuka, který se do nemocnice po natáčení vrací znovu operovat a stále průběžně kontroluje telefon, kam mu chodí i aktuální informace o pacientech.
V nemocnici ale prý aktuálně nechybí, protože za nejdůležitější pro úspěšnou operaci považuje spolupráci celého týmu. „Nikdy to není o jedné osobě. Náš tým je skvělý a funguje dokonale.“
Dva velké vzory
Ve funkci přednosty kliniky nahradil před pěti lety legendárního profesora Vladimíra Beneše, který byl v jejím čele 23 let. Obavy z toho však neměl. „Profesor Beneš byl a je velkou osobností neurochirurgie v Česku, a já jsem s ním putoval celým svým neurochirurgickým životem. Měl jsem možnost ho pozorovat, jak postupuje, jak se chová. A také jsme se s ním nerozloučili úplně, funguje u nás jako emeritní přednosta.“
Další velký vzor měl David Netuka nablízku už od mala. „Byl to můj dědeček, Rudolf Petr, jeden ze dvou zakladatelů české neurochirurgie. Vyrůstal jsem v Hradci Králové, kde byl přednostou neurochirurgické kliniky (profesor Rudolf Petr založil Neurochirurgickou kliniku FN v Hradci Králové – pozn. red.), takže atmosféra nemocnice, medicíny a samozřejmě neurochirurgie prostupovala už mým dětstvím.“
Po operaci mozku je někdy možné odejít domů už za tři dny
Pro Davida Netuku a jeho tým jsou operace mozku rutinou a součástí běžné práce, jiné je to samozřejmě pro pacienty. „Snažíme se, aby ten zážitek měli vždycky jenom jednou, abychom se tam nemuseli chirurgicky vracet. Na druhou stranu v té pravidelnosti a rutině je síla, kdy každý ví, co má v jakou chvíli dělat, co připravit a jak postupovat.“
Samozřejmě se ale setkává se spoustou případů, kdy není vše jednoznačné. „Pak je potřeba s pacientem důkladně všechno probrat a informovat ho o výhodách i nevýhodách jednotlivých postupů.“ On sám bytostně nesouhlasí s některými kolegy, kteří pacientovi řeknou, že si může vybrat. „Myslím, že jako lékař s nějakými zkušenostmi a znalostmi, mám dát doporučení já, i když nikdy není černobílé.“
Neurochirurgie, podobně jako jiné lékařské obory, prošla za poslední roky velkými změnami. „Nejdůležitější je to, že je daleko jemnější a šetrnější. Například pacientka z minulého týdne s nádorem mozku. Na příjem přišla ve čtvrtek a díky souslednosti kroků a jemnosti péče už v neděli odcházela domů,“ popisuje jeden z nedávných případů David Netuka.
Vznik vážného onemocnění mozku většinou ovlivnit nemůžeme, můžeme se ale sami snažit, aby fungoval co nejlépe. „Já v nadsázce mozek přirovnávám ke svalu. Je to o tom, že ho pořád máme cvičit mentálními úkoly, ne jen tupě zírat na obrazovku. Číst, studovat, učit se jazyky, luštit křížovky, sudoku a další. Používejte zkrátka aktivně svůj mozek co nejvíce,“ radí špičkový neurochirurg.
Vychovává si David Netuka už také svého případného nástupce? Proč se v současné době stává neurochirurgie stále více doménou žen? Proč platí, že na velikosti nádoru mozku nezáleží? Nejen to si můžete poslechnout v rozhovoru s Alex.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
