Motýli mizí z přírody a to je signál, že něco není v pořádku. Rok 2024 je vyhlášen rokem motýlů!

O motýlech si povídáme s Davidem Čípem, předsedou Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř, který nám určitě řekne mnoho zajímavostí ze života těchto úžasných tvorů.

David Číp ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Proč je rok 2024 rokem motýlů?
Hlavní důvod je, že motýli nám v posledních 50 letech dramaticky mizí z přírody. A v současnosti je rychlost jejich úbytku ještě daleko větší, než bývala. Loňský rok byl jeden z úplně nejhorších, kdy si každý musel všimnout, že motýli opravdu nejsou. Zmizeli a skoro žádné už nepotkáváme. Tak proto je letošek rokem motýlů, abychom se pokusili tento vývoj nějakým způsobem otočit. Aby tu zase motýli s námi byli.

Pokud nebudou motýli, nebude hmyz a nebudou ani ptáci. A také nebudou tzv. ekosystémové služby, což pak má vliv i na lidstvo.
David Číp, předseda Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř

Jak moc jsou motýli pro přírodu důležití?
Patří jednak mezi opylovače. To nejsou jen domácí, medonosné včely, ale opylovačů je celá řada. Jsou to samotářské včely a právě také motýli či brouci. A pokud nebudeme mít opylovače, tak máme dost zásadní problém pro naše hospodářství, pro ekonomiku, pro nás samotné. A právě motýli nám ukazují, že s krajinou není něco v pořádku, protože pokud nebudou motýli, nebude hmyz, a pokud nebude hmyz, tak nebudou ani ptáci, nebudou ještěrky, netopýři. Protože všechna tato zvířata se živí hmyzem.

Čtěte také

Nebojte se kopřiv! Můžete si na nich odchovat hejna motýlů, usmívá se entomolog Bohuslav Mocek

A také nebudou tzv. ekosystémové služby, jelikož nejde jen o opylovače, ale jedná se například také o regulace různých druhů označovaných jako škůdci. Došlo by zkrátka k rozvratu ekosystému, jehož důsledky potom dopadají samozřejmě i na nás, na lidstvo.

Takže příroda by bez motýlů přestala fungovat?
Přesně tak. Pokud fungují motýli, tak funguje celá příroda a funguje to i pro člověka.

Motýli jsou opravdu takovým majákem přírody. Možná pro svoji pestrobarevnost, každý si jich všimne. A také si pak všimneme, když nejsou.
Určitě, vlastně z hmyzí říše jsou jedni z těch nejnápadnějších. Je to na nich nejlépe vidět, protože jsou velcí. U nás máme asi 30 000 druhů bezobratlých živočichů a kolikrát jsou tak malí, že je nevidíte bez lupy. Ale u motýlů prostě jasně vidíte ten úbytek. Dokonce se říká, všimli jste si, že na předním skle, když jedete autem, byla dříve nalepena spousta můr a much, dnes je sklo často úplně čisté, protože hmyz není.

Největším problémem je změna krajiny. Je to někdy příliš intenzivní hospodaření, jindy naopak málo péče a pole a louky zarůstají.
David Číp, předseda Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř

Co víme o životě motýlů? Jaké životní prostředí mají rádi?
Motýli mají rádi různé prostředí. Hlavní je, aby to prostředí bylo dostatečně pestré, nebylo příliš intenzivně obhospodařované, ovšem zároveň ani moc málo. A to je přesně to, co se teď děje v krajině. Na jedné straně máme příliš intenzivní zemědělství a lesnictví, a na druhou stranu nám původní místa, původní česká krajina, mozaika pastvin, lesů, alejí a remízků, nám zmizela nebo zarůstá keři, agresivními travinami a ani jedno nevyhovuje nejen motýlům, ale i všemu ostatnímu hmyzu.

Čtěte také

O motýlech a lidech. Doktor Balthasar mohl být klidně předlohou Járy Cimrmana

Jak vypadají všechna vývojová stadia motýlů? Protože krásný jedinec motýla stojí až na jeho konci a žije vlastně jen chviličku.
Přesně tak. Lidé si myslí, že motýlům stačí jen nějaký motýlí keř a je vystaráno. To je jeden z takových omylů. Motýli potřebují mít kam klást vajíčka, potřebují, aby jejich housenky měly živné rostliny, a pokud to nemají, tak nemohou fungovat. A je to jeden z důvodů, proč mizí z přírody. To prostředí musí být pestré, nestačí jim jedna kytka, potřebují jich celé společenství. A každý motýl je zase trošku jiný. Navíc krajina je homogenní, kde je pouze kukuřice, řepka, smrkové monokultury. Tam nemají šanci.

Kolik druhů motýlů žije u nás v Česku? Máme to spočítáno?
U nás jich žilo kolem 3,5 tisíce druhů motýlů, ale vlivem těch úbytků jsme už možná dokonce až o třetinu druhů přišli. Opravdu dramaticky to padá a letošní rok má být ještě horší.

Motýli jsou velmi zajímaví tvorové, mají úžasné životní projevy. Určitě doporučuji každému, kdo má rád přírodu, aby se na ně zaměřil.
David Číp, předseda Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř

Který z motýlů je vaším nejoblíbenějším, takovým favoritem?
Ikonický jasoň červenooký, což je jeden z největších motýlů Evropy a zároveň i jeden z nejohroženějších. Říká se mu motýlí král, protože má na sobě takový královský hermelín, takové chloupky. A jeho let je velmi důstojná, zkrátka takový vladař nad horskými pastvinami. A pojmenován je po bohu slunce Apollónovi. Takže je to takový bůh slunce, štěstí a pastvin.

Čtěte také

Motýlí král jasoň červenooký je o krok blíž k návratu do krkonošské přírody. Vylíhlo se 1400 housenek

Slyšel jsem, že v České republice byl ve 20. století vyhuben, ale v roce 1986 znovu vysazen.
Ano, byl vysazen na severní Moravě, ve Štramberku. A my se teď o to samé snažíme v Krkonoších spolu s kolegy z Českého svazu ochránců přírody Hradec Králové. Chtěli bychom tohoto nádherného motýla navrátit ve spolupráci se Správou Krkonošského národního parkem a Polským krkonošským národním parkem a dalšími partnery do našich nejvyšších hor.

Můžete říct důvod, proč se ho snažíte dostat do Krkonoš? Protože on ubývá už i ve slovenské přírodě.
On ubývá po celé Evropě. A my se ho snažíme zachraňovat jak v Alpách, kde přímo pečujeme o lokality, kde tento druh žije, tak i na Slovensku. Ale ta ochrana je komplikovaná, nejsou tam na to tak třeba někdy dobré podmínky jako u nás v Krkonoších, a proto chceme tady u nás vytvořit pojistnou populaci, takovou poslední záchranu. Vzít motýli ze Slovenska, na základě genetických analýz zjistit, kteří jsou nejcennější po genetické stránce, a tady je zkusit v Krkonoších zachovat pro přežití do budoucna. Nejen pro nás, ale pro okolní státy.

Čtěte také

Jak se u nás daří motýlům?

Tedy zřídit takovou záchrannou stanici v přírodě, takovou zoologickou zahradu.
Trochu. Ale motýli se nedají dlouhodobě chovat v zajetí. Potřebují žít v přírodě, a proto to musí být kombinace chovu v zajetí a pak návratu do volné přírody. Jinak by to nefungovalo.

Co tedy my lidé děláme špatně, že motýli mizí z přírody. Co je tím největším problémem?
Největším problémem je změna krajiny. Jak jsme o tom již hovořili, je to někdy příliš intenzivní hospodaření, někdy naopak málo a zarůstá to. Zmíním třeba i naše zahrady. Ty jsou často buď sečené příliš intenzivně, nebo se to zase zvrhne do druhého extrému, kdy si lidé myslí, že když nebudou trávu sekat vůbec, tak to motýlům pomůže a bude to super. Ale tak to není. Zahradu je potřeba sekat tak akorát, stejně tak trávníky ve městech. Tedy nesekat desetkrát za rok, ale jednou nebo dvakrát. A hlavně nechávat kvetoucí plochy a spíše potlačovat trávy. Kde je hodně trávy, nic nekvete.

Tak to můžeme dělat vlastně všichni doma na našich zahradách.
Můžeme to tak dělat a je to velmi důležité nejen pro motýly, ale i pro všechno ostatní. Mozaikovitá seč, ale zase to nezvrhávat do dalších extrémů. Teď se hodně zavádí tzv. motýlí louky, ale často to jsou severoamerické byliny, které do naší přírody nepatří. Ti motýli to ani nedokážou žrát, sice možná nějaký nektar z toho vydolují, ale zase se to zvrhlo špatným směrem. Potřebujeme naše domácí kytky a dělat to tak, jak to dělali tady před lety všichni.

Čtěte také

Jaroměřští ekologové chrání motýly. Jak? Divoké louky sečou mozaikovitým způsobem

Napadají mě lokality, jako je třeba tady v Hradci Králové areál Na Plachtě nebo Ptačí park Josefovské louky. To je možná ta správná cesta, jak hmyz do přírody navracet zpátky a udržet ho tam.
Určitě. Tato místa fungují jako taková továrna, kde se hmyz vyrábí a odkud se potom šíří do okolní krajiny. A mimo jiné se tam můžeme učit, jak se správně o přírodu starat tak, aby fungovala, protože zrovna Ptačí park Josefovské louky nebo přírodní památka Na Plachtě fungují výborně pro motýly. Je tam i správná údržba, mozaikovité sečení, extenzivní pastva i třeba kupodivu pojíždění tanků, které má pro hmyz paradoxně velký význam, protože to dělá prostředí daleko pestřejším a nahrazuje to stáda velkých kopytníků, která původně naši krajinu udržovala.

Napadá vás na závěr ještě nějaká zajímavost, která se motýlů týče? V čem vás fascinují? Četl jsem, že někteří motýli jsou v uvozovkách tažní ptáci, dokáží přiletět i moře.
Přesně tak. Je to fascinující věc ohledně babočky bodlákové, která se prostě vylíhne v Africe a letí. Takové titěrné stvoření dokáže pak v několika generacích doletět až na Island. Takže překonává obrovské vzdálenosti a pak zase letí zpátky. To by do motýlů nikdo neřekl. Jsou to velmi zajímaví tvorové, mají úžasné životní projevy a určitě doporučuji každému, kdo má rád přírodu, se na motýly zaměřit.

Naším hostem byl předseda Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř David Číp, který nám připomněl, že letošní rok je rokem motýlů.