Milan Mundier: Velikán Winston

Asi by bylo s velkým podivem, kdyby takový světák, učenec a dobrodruh, jakým byl Sir Winston Leonard Spencer-Churchill, nikdy nenavštívil jižní Moravu. Navštívil! V roce 1908 obydlel se svojí ženou Clementine hrad Veveří tyčící se nad Brněnskou přehradou. A celé je to o to krásnější, že se tak stalo v rámci jejich svatební cesty. Jaké vzpomínky si Sir Winston na Moravu uchoval, nevíme. Jeho žena, kterou láskyplně oslovoval „kočičko“, však po letech vzpomínala na „krásnou moravskou krajinu s hlubokými lesy“.

Sir Winston Churchill je dnes spojován především s porážkou nacismu. Což je samozřejmě dobře, neboť ze všech jeho zásluh je zrovna tato jednoznačně největší. Jenže Sir Winston se stal legendou dávno předtím, než se Adolf Hitler pokusil ovládnout celou Evropu. Jako mladý voják se zúčastnil bojů v severozápadním pohraničí Britské Indie a Súdánu. Během druhé búrské války upadl do nepřátelského zajetí, z něhož se mu ovšem podařilo uprchnout. Byl-li v roce 1900 poprvé zvolen do Dolní sněmovny Parlamentu Spojeného království, určitě za to nevděčil skutečnosti, že byl synem prominentního politika Randolpha Churchilla. Voliče si získal jak svými válečnými zkušenostmi, tak svým obdivuhodným rozhledem, řečnickým a literárním uměním i nezaměnitelným charismatem.

Jenže Sir Winston byl povahy paličaté a občas tzv. „střílel od boku“. Stanul v čele několika ministerstev a ne vždy se mu tam zrovna dařilo. V roce 1904 „dezertoval“ od konzervativců k liberálům, ale později se k nim zase vrátil.  Klíčový byl pro něj rok 1911, kdy byl jmenován prvním lordem admirality. Zasloužil se o modernizaci britského loďstva, neboť cítil, že se schyluje k velkému válečnému konfliktu. A ten o tři roky později opravdu vypukl. Samotnému Churchillovi se však málem stal osudným. Byl jedním z hlavních tvůrců koncepce vylodění v Gallipoli, které mělo vyřadit z bojů první světové války německého spojence Osmanskou říši. Výsledkem však bylo totální fiasko. Churchill za něj převzal plnou odpovědnost, rezignoval na svoji funkci a narukoval na frontu. Někteří vojenští historikové přitom míní, že tato obojživelná operace byla dobře koncipovaná. Problém byl ale v tom, že z hlediska vojenské technologie předběhla svoji dobu.

V roce 1917 se Sir Winston dočkal politického comebacku a s výjimkou jednoho krátkého období, od roku 1922 do roku 1925, zastával nejrůznější politické funkce. Současně hodně cestoval, psal a maloval. A také nezřídka sváděl těžký boj sám se sebou! Sir Winston, hrdina několika válek, mistr bonmotů a budoucí pokořitel Adolfa Hitlera, totiž trpěl těžkými depresemi. Nazýval je „černými psy“ a nejčastěji na něj doléhaly, když si připadal neužitečný. Ale ve chvíli, kdy, jak by napsal William Shakespeare, doba vymknutá z kloubů začala šílet, nebylo člověka, který by dokázal krize řešit razantněji a efektivněji. (...)

Celý fejeton Milana Mundiera si poslechněte v přiloženém audiu po dobu čtyř týdnů od publikace.