Masaryk věděl, že na budování republiky bychom potřebovali 50 klidných let, říká historik Jiří Křesťan

Když se Tomáš Garrigue Masaryk vracel po čtyřech letech z exilu, byl bouřlivě vítán na Wilsonově nádraží. „Bohužel se toho moc nedochovalo. My archiváři nemáme moc rádi krize, kdy se instituce dostávají do nepořádku a úředníci opouštějí svá místa. Takže k těm velkým zvratům se paradoxně neuchová mnoho archiválií.“

Zvukové ukázky ale najdeme v Českém rozhlase. „Masaryk, ač byl už starší, podporoval nová média a s rozhlasem spolupracoval. Jeho průjezd Prahou byl skutečně triumfální, lidé provolávali slávu. Věděl ale, že ho čeká velmi těžká práce. V jednom ze svých projevů potom říkal, že bychom potřebovali 50 klidných let na budování republiky. A my už víme, že těch 50 let se republice nedostalo,“ líčí historik.

Alex Mynářová a Jiří Křesťan|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Tajemná obálka TGM

Jiří Křesťan před dvaceti lety převzal od tajemníka Jana Masaryka, Antonína Suma, obálku s posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. „Setkání s panem Sumem bylo velmi neokázalé. On jen přišel vyřídit nějaké věci. V roce 1996 zprostředkovával předání velkého archivu Jana Masaryka. Ale ta obálka se zpozdila a byla skutečně předána až před dvaceti lety. Přidal mi ji jako zajímavost a přál si, aby byla zapečetěna dalších dvacet let. A to jsme dodrželi.“

Proč zrovna dvacet let, se neví. „Pro nás je to běžný postup. Do archivu získáváme různé písemnosti, a pokud si předávající přeje, tak určité části archivu skutečně uzavřeme. Je to základní pravidlo, které musíme dodržovat.“

Vznik republiky

Před 107 lety došlo k rozpadu rakousko-uherské monarchie, vyhlášení samostatných států a jedním z nich bylo Československo. Zásluhy TGM na vzniku Československa jsou nezpochybnitelné, ale byly tu i další osobnosti. „Spolu s Masarykem pracovalo mnoho mužů a žen, třeba jeho dcera Olga nebo Edvard Beneš, toho si tenkrát oblíbil. Obrovský kus práce udělal také Slovák a astrolog Milan Rastislav Štefánik, který ovšem bohužel zemřel při návratu do vlasti při leteckém neštěstí.“

Čtěte také

Tajemná obálka měsíc po otevření. Poslechněte si plné znění vzkazu Tomáše Garrigua Masaryka

Vznik republiky byl předmětem poměrně vášnivých diskuzí. Přirozeným partnerem se pro Masaryka stal Antonín Švehla. „Ten se ukázal být jako racionální politik schopný vyjednávání. Dané slovo platilo. U nás v archivu máme fond Antonína Švehly, kde jsou i dopisy a tam je vidět, jaké různé strategie ten Masaryk vůči němu volil.“

Nicméně zásluhy o vznik republiky si přičítali i představitelé domácího odboje, Karel Kramář a Alois Rašín, kteří byli vězněni za velezradu, původně odsouzeni k trestu smrti. „Potom to byli hlavně tzv. mužové 28. října, kteří jakožto členové Národního výboru vyhlásili vznik republiky Československé,“ vypráví historik.

Jak se v minulosti slavil vznik Československa a bylo období, kdy se tento svátek nepřipomínal vůbec? Kde všude lze nalézt archiválie o vzniku republiky? Koho si Masaryk držel od těla a co mu bylo vyčítáno? Poslechněte si ve svátečním rozhovoru v pořadu Alex a host.