Malíř, grafik, keramik a především zakladatel rožnovského Valašského muzea v přírodě, to vše byl Bohumír Jaroněk
Valašské muzeum v přírodě vzniklo v roce 1925 a jeho zakladatelem byl Bohumír Jaroněk. Letos uplynulo 155 let od jeho narození.
Na život a tvorbu Bohumíra Jaroňka jsme se ptali ředitele dnes už Národního muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Jindřicha Ondruše a metodičky pro odbornou činnost Lenky Drápalové.
Lenka Drápalová prozradila podrobnosti o jeho rodině a o tom, jak se Bohumír Jaroněk dostal k zachraňování místní lidové kultury právě v Rožnově pod Radhoštěm.
Prozradila například, že otec Bohumíra byl barvíř a maminka pocházela z rodiny varhaníků. Stejně jako u Bohumíra se i u jeho sourozenců umělecké nadání podědilo. Původně bydleli ve Valašském Meziříčí, ale kvůli konkurenci se pak přestěhovali do Rožnova pod Radhoštěm. Tady díky němu a jeho sourozencům vzniklo v roce 1925 Valašské muzeum v přírodě. Jeho otevření se zúčastnilo přes 2000 krojovaných účinkujících a 25 tisíc diváků.
Současný ředitel Národního muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Jindřich Ondruš zase uvedl, jak moc se muzeum za téměř sto let existence změnilo a naopak, v čem zůstává stále stejné.
Oba rozhovory nabízíme v záznamu.
Související
-
František Palacký by se dnešní podobě knihovny v Rožnově pod Radhoštěm asi divil
U zrodu první knihovny na Valašsku v Rožnově pod Radhoštěm stál František Palacký. Starostovi Rožnova nabídl knihy z pozůstalosti svého bratra Ondřeje.
-
„Rožnov si ještě chvíli pohlídám,” řekl po volbách nový hejtman Radim Holiš a zůstal i starostou
Hejtman Radim Holiš z hnutí ANO by měl i nadále zůstat ve funkci starosty Rožnova pod Radhoštěm. Chce dotáhnout do konce místní projekty.
-
Lidé v Rožnově zachraňují sad a vrací do přírody původní stromy
Lidé na Hradisku v Rožnově pod Radhoštěm obnovují ovocný sad s bezmála stovkou stromů
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
