Přemnožená černá zvěř a škody, které způsobuje: Jak situaci řeší Zlínský kraj a myslivci?

Přemnožená černá zvěř působí stále větší škody na pozemcích v blízkosti obcí. O situaci ve Zlínském kraji hovořili Alice Ohnoutková z Krajského úřadu Zlínského kraje a Pavel Fryzelka, předseda Okresního mysliveckého spolku Zlín.

Stavy divokých prasat se na Zlínsku, stejně jako jinde v Evropě, mění v dvouletých cyklech. Po úlovkově silném roce 2023 následoval slabší rok 2024 a letos (2025) se očekává opět kulminace.

Hlavní příčiny přemnožení jsou dostatek potravy, tedy velké lány obilovin, řepky, kukuřice, tzv. semenné/žírné roky (úroda žaludů a bukvic) a mírné zimy. Tato zvěř také vyhledává klidové zóny blízko lidských sídel, kde je láká odhozený odpad od lidí. A právě na zahradách, v sadech a na dalších pozemcích po nich zůstávají velké škody.

Jaké jsou možnosti řešení této situace? Je to například zvýšení lovu a zlepšení spolupráce s myslivci. Možnosti Krajského úřadu jsou omezené, obce s rozšířenou působností mohou nařídit lov jen v části honiteb. Lov je navíc pro myslivce náročný a finančně zatěžující. Kraj proto hledá nástroje jako dotační podporu dronů s termovizí. Jako nejúčinnější motivační nástroj se jeví takzvané zástřelné, které by mělo směřovat přímo k lovcům.

Co dělat při zjištění škody způsobné divokými prasaty na svém pozemku? Jaké kompenzace jsou dosažitelné? I o tom se více dozvíte v rozhovoru na toto téma s Alicí Ohnoutkovou z Krajského úřadu Zlínského kraje a Pavlem Fryzelkou, předsedou Okresního mysliveckého spolku Zlín.

Rozhovor z cyklu K věci připravila redaktorka Českého rozhlasu Zlín Markéta Macháčková.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    mujRozhlas

    –  audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.