Lidé a místa Kafkovy doby ožívají ve Franz Kafka Museu v Praze v bývalé Hergetově cihelně

Výstava prezentuje většinu prvních vydání Kafkových děl, ale i jeho korespondenci, deníky, rukopisy, fotografie a kresby, které v minulosti nikdy nebyly vystavovány. Jsou zde k vidění také trojrozměrné exponáty, pět audiovizuálních programů a slyšet hudba vytvořená speciálně pro tuto výstavu.

Výstava má dvě části. První, nazvaná Existenční prostor představuje hlavní události života a vlivy prostředí, v němž Kafka v Praze žil. Druhá, nazvaná Imaginární topografie ukazuje, jak se u Kafky fyzická realita Prahy a jeho života v ní složitě proměňuje v metaforický obraz. Na výstavě ožívají fotografie lidí a míst, rukopisy a knihy v instalacích s využitím nejmodernější audiovizuální techniky. Celek tvoří slovo, obraz, světlo a hudba. Kafkovo muzeum je otevřeno denně od 10 do 18 hodin.

Většina Kafkových děl vyšla až po jeho smrti

Franz Kafka (3. červenec 1883, Praha – 3. červen 1924, Kierling, Rakousko), pražský německy píšící spisovatel židovského původu, jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století, se narodil na Starém Městě pražském. Po vystudování práv na c. k. německé univerzitě Karlo-Ferdinandově pracoval v letech 1907 až 1922 jako pojišťovací úředník, nejprve krátce v Assicurazioni Generali a poté 14 let až do července 1922 v Dělnické úrazové pojišťovně.

Za svůj hlavní životní úkol však považoval psaní, které ovšem jen obtížně kloubil s prací v úřadě, kterou svědomitě vykonával. Po propuknutí plicní choroby v roce 1917 sedm let marně s nemocí zápasil. Poslední léta svého života trávil většinou v zotavovnách a léčebných ústavech v Čechách i v zahraničí. Ani v těchto letech ale nepřestával psát.

Ke svému literárnímu dílu byl neobyčejně kritický. Jen malou část uvolnil, většinou pod nátlakem, ke knižnímu vydání. Větší část jeho díla, která později vytvořila Kafkovu světovou slávu, vyšla až z pozůstalosti. A to díky tomu, že jeho nejbližší přítel Max Brod nerespektoval Kafkovo přání, aby rukopisy bez milosti spálil.

Před Franz Kafka Museem, na dvoře Hergertovy cihelny, stojí dvě vysoké bronzové mužské skulptury o výšce 210 centimetrů, které čůrají do jezírka ve tvaru České republiky, v němž stojí. Ovládá je elektrické zařízení, které proudem vody dopadajícím na hladinu jezírka píše po jednotlivých písmenech několik naprogramovaných citátů. Fontána, jejímž autorem je výtvarník David Černý, zde stojí od roku 2004.

Na Národní třídě, za obchodním komplexem, stojí pro změnu obří stříbrná hlava Franze Kafky. Jejím autorem je opět David Černý. Pohyblivá jedenáctimetrová hlava spisovatele se skládá ze 42 pater a váží 39 tun. Pohyblivost je zajištěna motorovými moduly, které jsou propojeny kilometrem kabelů. Všechna patra sochy se mohou otáčet nezávisle na sobě.