Klášter v Oseku je plný unikátů. Najdete v něm bohatě zdobené chórové lavice i otočný čtecí pult
Nad některými výtvory našich předků zůstáváme i dnes stát v úžasu. Jedním z nich je bezesporu cisterciácký klášter s kostelem v Oseku na Teplicku v Ústeckém kraji. Pýcha je sice jedním ze sedmi smrtelných hříchů, ale osecký klášter se může právem pyšnit řadou unikátů.
Až někam k roku 1206 bychom se museli vracet, pokud bychom chtěli být u zrodu oseckého kláštera. A každé z osmi století jeho existence v něm zanechalo svoji stopu. Tu menší, tu větší. Tu lepší, tu horší. Osecký klášter je dnes kromě duchovního centra i častým cílem turistů, milovníků historie, architektury, hudby i zvídavých návštěvníků, kteří sbírají nevšední zážitky.
První doba rozkvětu patřila první třetině 13. století. Ale už na konci 40. let tohoto století klášter napadl Přemysl Otakar II., který chtěl svého otce Václava odstřihnout od finančních zdrojů. Následoval vpád Braniborů, přes klášter se přehnala vlna husitství i třicetiletá válka. Až roku 1626 se vrátil do rukou cisterciáků.
V 18. století pak přišla druhá nejslavnější éra kláštera. Honosná barokní přestavba pod vedením slavného Octavia Broggia, která alespoň do jisté míry respektovala románské základy, románský portál můžete obdivovat v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie dodnes, i skvostnou ukázku rané gotiky. Zdejší kapitulní síň je jednou z prvních gotických staveb na českém území. Klášter založil hospitál, manufakturu, lékárnu a také rozsáhlé zahrady.
20. století bylo pak pro klášter skutečně náročným obdobím. V roce 1950 v něm stát zřídil internační tábor pro 230 mnichů a kněží. Později fungoval jako charitní domov pro řeholnice. Oficiálně se klášterní komplex vrátil do rukou cisterciáků roku 1991.
Uzel na čtecím stolku jako symbol
Klášter je unikátem už sám o sobě. Od roku 1995 je národní kulturní památkou. Když vkročíte do jeho kostela, ohromí vás barokní zdobností a pompézností a také promyšleným efektním osvětlením. Obdivuhodné jsou zejména nádherně restaurované, bohatě intarzované chórové lavice, doplněné sochařskou výzdobou. Úžas budí i mohutné varhany, které tvoří 5 188 píšťal. A jsou tu dokonce ještě jedny menší varhany.
Když projdete mohutným románským portálem, dovede vás chodba ke gotické kapitulní síni – hlavnímu shromaždišti kláštera. Obdivovat tu můžete jak fresky, tak čisté klenutí a také kamenný čtecí pultík z roku 1240. Pozoruhodný je nejen stářím, ale také tím, že je otočný a podstavce má zdobené umně stočenými kamennými uzly, což je symbol neměnnosti, nekonečnosti a také vazby s bohem.
V blízkosti areálu kláštera na Klášterním náměstí funguje Turistické a informační centrum s průvodcovskou službou a také s řadou nápadů, jak místo i jeho okolí oživit. Tradičně pořádají koncerty, výstavy, besedy, dokonce i noční prohlídky nebo prohlídky s varhanní hudbou. A pravidelně i velikonoční i vánoční trhy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
