„Karel Čapek nechtěl ilustrovat text, který psal. On vždy doplňoval.“ Jeho kresby jsou vystaveny ve zlínské galerii

O Karlu Čapkovi se na rozdíl od jeho bratra Josefa mluví většinou jako o spisovateli. Podle kurátora Pavla Petra byl však Karel Čapek výjimečný i jako kreslíř a jeho kresby jsou souměřitelné s jeho dílem literárním. Výstava vznikla ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví v Praze, Památníkem bratří Čapků v Malých Svatoňovicích, Západočeskou galerií v Plzni a soukromými sběrateli.

Čtěte také

Jaký hlas měl Karel Čapek? Poslechněte si jedinou známou nahrávku

Vystaveny jsou však i další předměty z majetku Karla Čapka a také díla jiných výtvarníků. „Každá z těchto výstav má vstupní část, tzv. portu – bránu do výstavy,“ vysvětluje Pavel Petr. „Oslovuji současné české umělce, kteří v reminiscencích, návaznostech, vzpomínkách reagují na dílo toho kterého autora. Tentokrát to bylo rychlé rozhodnutí. Znal jsem mistrovská díla malíře Tomáše Císařovského, jeho portréty české aristokracie. Pro nás namaloval nový obraz – portrét Karla Čapka v životní velikosti. Dokonce byl tak ochotný, že namaloval i typické atributy. Poprosil jsem ho, aby se na obraze objevil malý robot, který má souvislost s vnitřní částí výstavy. Dovezli jsme totiž malou figurku robota, což je maskot divadelního představení R.U.R.“

„K tomu se vztahuje kinetický objekt, variabil, který pochází od věhlasného slovenského sochaře Juraje Bartusze,“ doplňuje Pavel Petr. „Dá se s ním pohybovat a měnit skupenství té kosmické bytosti.“

Za jeden z nejvzácnějších obrazů na výstavě považuje Pavel Petr i jeho spolukurátor Hasan Zahirović portrét Karla Čapka v jeho sedmnácti letech, jehož autorem je Josef Čapek – ten vytvořil obraz ve svých dvaceti letech. Na výstavu je zapůjčen z majetku Západočeské galerie v Plzni.

Čtěte také

Zamilovaný Čapek to hrál na dvě strany. Vedle Olgy měl vztah ještě s jinou

„Bratři Čapkové se v tanečních hodinách seznámili s Hermínou Bergerovou,“ vypráví Hasan Zahirović. „Byli do ní lehce zamilovaní, nebo to spíš byla Karlova láska. Karel prosil Josefa, aby pro něj maloval obrázky, které on potom dívkám věnoval. V tomto případě se jednalo o vánoční dárek pro Hermínu Bergerovou. Ta jej naštěstí nezničila a později ten obraz od rodiny Bergerovy zakoupila plzeňská galerie. Ale když se v 60. letech dělala velká výstava v Brně a Praze, bylo to zdokumentováno jako obraz Bohumila Kubišty. Naštěstí se přihlásil někdo z rodiny Bergerovy a prozradil, že obraz je od Josefa Čapka. On portréty významných osobností nedělal, i proto je tento obraz melancholického Karla Čapka vzácný.“

Dále na výstavě v grafickém kabinetu KGVU ve Zlíně nacházíme barevný obraz poutníka od Josefa Čapka, pocházející z let 1921-1922, který stojí v konfrontaci s obrazem Pavla Brázdy Velký Astronaut. „Je to jednoduché podobenství poutníka na zemi a poutníka ve vesmíru,“ uvádí Pavel Petr. „Astronaut má ruce vztažené nahoru k hvězdám. Vedle toho máme tu figurku robota z představení R.U.R., a jelikož je to loutka, tak jsme mu mohli taky zvednout ruce k nebesům.“

Na výstavě jsou ke spatření rovněž ilustrace Věry Novákové-Brázdové z knihy Heleny Čapkové Moji milí bratři. Tady je i rodinná souvislost: manžel umělkyně, Pavel Brázda, byl vnukem Heleny Čapkové.

Obrázky z cest

Výstava je ovšem věnována hlavně kresbám samotného Karla Čapka, zejména z jeho cest po Evropě. „Mimo Italských listů tady máme všechny kresby z jeho knih,“ zdůrazňuje Pavel Petr.

Hasan Zahirović objasňuje: „Karel Čapek nebyl ilustrátor, on nechtěl ilustrovat text, který psal, a popisovat tou ilustrací, co už napsal. On vždy doplňoval.“ První publikovaná kresba Karla Čapka je z roku 1904. „Karel byl na studiu na gymnáziu v Hradci Králové a v almanachu této školy byla publikována jeho kresba. Jeho další výtvarné prvotiny se nacházejí v muzeu v Malých Svatoňovicích a jsou to talíře, které maloval pro svou sestru Helenu Čapkovou, tehdy Koželuhovou, která se provdala do Brna. Ty jsou také vystavené ve Zlíně. Ve 20. letech Karel Čapek začíná Anglickými listy a v průběhu života často podpořil svou fejetonistickou tvorbu ilustracemi. Lidé si často spojují kreslení Karla Čapka jen s jeho cestopisnou tvorbou a zapomínají, že toho nakreslil o hodně víc. Ale pokud mluvíme o cestopisné tvorbě, tak Italské listy sice kresbami nedoprovázel, ale Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska a Cesta na sever – tam je těch kreseb hojný počet. Právem se dá říct, že kreseb je více než samotného textu.“

Reportáž z výstavy a celý rozhovor s čapkovským badatelem Hasanem Zahirovičem, pořízený v pražském divadle D 21, kde působí jako herec, si poslechněte v nahrávce.