Jurtová vesnička dodala středočeskému Štolmíři špetku orientu

25. únor 2022

Obec Štolmíř na okraji Českého Brodu je známá péčí o obnovu zapomenutých českých tradic a zvyků. Přesto právě tady nově vznikla originální jurtová vesnice. Na samém začátku byl nápad vybudovat ubytovací zařízení cestou přírodního stavitelství. Projektant Jiří Stuchl se nakonec inspiroval tradiční mongolskou jurtou.

Vesnice Štolmíř na severozápadním okraji Českého Brodu je známá soudržností svých obyvatel. Lidé se tu scházejí při pravidelném pečení chleba, obnovují místní tradice a zvyky a společně se snaží o záchranu štolmířského barokního kostela sv. Havla.

O to překvapivější je, že jeden z nejaktivnějších obyvatelů obce, Jiří Stuchl, této malé vísce dodal také špetku orientu. Vše přitom začínalo nenápadně a v počátku nikdo neočekával, že na okraji Štolmíře to brzy bude vypadat jako v Mongolsku.

Jurta ve Štolmíři? Proč ne?

V roce 2017 ve Štolmíři vznikla myšlenka na založení environmentálně a sociálně odpovědného podniku, který bude část svého zisku vkládat do aktivit na podporu místní komunity a současně podpoří ochranu životního prostředí.

Interiér jurty

Na samém začátku projektu byla poptávka rodičů po alternativním vzdělávání. Osobní zkušenost ze stavby dětských školek v přírodě pro různé neziskové organizace i přísné ekologické normy stavebních zákonů nakonec Jiřího Stuchla dovedly k rozhodnutí, že ideální stavbou pro tyto účely je právě originální mongolská jurta.

Jurta je svou více než dvoutisíciletou historií známá především jako tradiční obydlí v oblasti centrální Asie – především v Mongolsku. Od roku 2013 je pro svou jedinečnost na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Přírodní stavitelství pro udržitelný turismus

Jiří Stuchl je dnes jednatelem nově vzniklé firmy Yurts N´Beer s.r.o., která v jurtové vesničce provozuje ubytování. Od myšlenky k realizaci ale uběhly tři roky. Na jaře roku 2020 začaly práce na obnově starého nevyužívaného sadu a postupně vznikla celá jurtová vesnička, malý ubytovací resort, který je ideální ukázkou možností udržitelného turismu.

Toto originální ubytování využívá přírodní materiály, obnovitelné zdroje energie a je spojené s místem a lidmi, kteří v něm žijí. Jurty ve Štolmíři jsou z malé rodinné manufaktury v Mongolsku, vyráběné podle původní tradice a ručně malované. Ve Štolmíři pak byly přizpůsobené středoevropskému podnebí a našim požadavkům na komfortní bydlení. Pořád ale zůstávají mongolské.

Pohled na hvězdy a vůně ovčí vlny

Jurtovou vesničku ve Štolmíři tvoří celkem 6 jurt. Najdete tu i jednu královskou o průměru 9 m. Při běžném průměru necelých 7 m má jurta plochu cca 38 m2. Dřevěná mříž, která tvoří stěny jurty, je svázána velbloudími šlachami a ke střešním tyčím ji poutají koňské žíně.

Jurta je opatřena celkem třemi různými plachtami z plátna a je zateplena plstí z ovčí vlny, kterou jemně ucítíte, když do jurty vkročíte. Podlaha je dřevěná a jako jediná je vyrobená z českého dřeva. I tady se myslelo na přírodní zateplení – pod podlahou jsou lněné izolační panely. Uprostřed každé jurty je na stropě stylové kruhové okno, které se dá otevřít. Přímo pod oknem je velká postel a pohled na hvězdy během spaní je nedostižný...

V komfortu, přitom v přírodě

Ačkoliv jurta je stavbou orientu, díky přírodním materiálům jsme během pobytu v úzkém propojení s okolní přírodou. Pokud tedy máme jurtu ve Štolmíři, naplno si užíváme propojení s naší přírodou ve Středních Čechách.

Zajímavý je i pobyt v kruhovém prostoru, který působí hojivě na lidskou duši a vyniká velkou praktičností. Energie tady totiž proudí dokola a cítíme se uvnitř v naprosté harmonii. Dobře se tu proto spí. Nelze se proto divit, že už po několika měsících existence jurtové vesničky je o ubytování stále větší zájem.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.