Jiří Kratochvil: Moravský Krumlov zadními vrátky

Slovanská epopej v Moravském Krumlově|foto:Ludmila Opltová, Český rozhlas

Proč zadními vrátky? Protože za těmi předními se vám postaví do cesty velký billboard zvoucí na výstavu Slovanské epopeje. Už dlouhý čas je Slovanská epopej v Moravském Krumlově tak medializována, že představuje to, čemu se říká synekdocha: část zde zastupuje celek, je to paraván zakrývající pohled na město v jeho podivuhodné rozmanitosti. Jinak řečeno, „manželství“ Slovanské epopeje s Moravským Krumlovem je už přímo ztotožněné s krumlovskou identitou. Ale k tomu hned dodejme, že když byla před časem Epopej na čas Krumlovu uzmuta, zabloudila i do Japonska a můj japonský překladatel Kenichi Abe mi psal o dlouhé frontě před výstavou Slovanské epopeje v Tokiu. Jsou to nepochybně pohádkově nádherná monumentální plátna, ale bohužel jsou apoteózou slavjanofilství, iniciovaného Ruskem, k jehož velikému dubisku se prý musí povinně přichýlit všechny slovanské národy.

Ale teď už k zadním vrátkům. A těmi buďtež zde Durdice, malá vesnička, jež je vložena do větší vesnice, Rakšic, které jsou zas co městská část vloženy do Moravského Krumlova.

Jiří Kratochvil (2010)|foto:Radek Miča / MAFRA / Profimedia, ©

Už třicet roků bydlím v Durdicích, tak jsem tady nepochybně doma, ale zároveň se stále cítím Brňanem, občanem svého rodného města, z něhož ve svých románech neumím odejít.  Moje dvojdomoví mi tak poskytuje možnost uvidět ledasco, co cizinci unikne, ale přitom jsa i cizincem, nepodléhat jen domáckému pohledu s jeho místními resentimenty. Ale nečekejte žádný podrobný místopis, jen malou osobní procházku místem i časem.

Ale teď už vykročme z Durdic do Boroviček, lesoparku, který je malým arboretem krumlovských dřevin i maličkou oázou v tropickém létě. Na lesopark navazuje Husova ulice, z níž odbočíme nahoru do sídliště, které má poněkud nenápaditý název Sídliště a je v lokalitě bývalé Zachráněné čtvrti.

Proč Zachráněné? V roce 1945 Krumlov vybombardovala Rudá armáda a šťastně přežil jen cenný historický Knížecí dům a stranou náměstí funkcionalistická budova gymnázia od brněnského architekta Oskara Pořísky. A rudoarmějské zkáze taky unikla tehdejší sídlištní zástavba, a proto přišla k názvu Zachráněná. Až do roku 1990 oficiální verze uváděla vybombardování na konto německého agresora a teprve až po roce 90 na konto ruského „osvoboditele“. Sídliště s tím originálním názvem Sídliště vznikalo pak v šedesátých letech a dnes je nejlidnatější částí města, bohužel s dosti fádní architekturou, na závěr korunovanou supermarketem. (...)

Celý příspěvek Jiřího Kratochvila si poslechněte v přiložené nahrávce. K poslechu je po dobu čtyř týdnů od publikace.