Jak prožívaly první den nového roku naše babičky? Nedělalo se téměř nic
Jak na Nový rok, tak po celý rok. Přísloví, které brali lidé v dřívějších dobách opravdu vážně. Na Nový rok brzy vstávali, aby v dalším roce nezaháleli. K obědu mívali čočku, která měla přinést peníze a blahobyt. Nesměla se jíst drůbež, ryby ani zajíci. To proto, aby štěstí neuletělo, neuplavalo a neuteklo.
Na Nový rok se téměř nic nedělalo. Nesmělo se věšet prádlo na šňůry, to prý přinášelo smůlu. A nesmělo se ani zametat, aby se nevymetlo štěstí z domu. Naše babičky také věřily na „první návštěvu“. Ta určovala, jaký bude následující rok.
Jako dobré znamení braly návštěvu dítěte, mladé ženy nebo silného muže. A možná tomu nebudete věřit, ale i naše babičky si dávaly novoroční předsevzetí. První den v roce byl zkrátka stejně důležitý před sto lety jako dnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
