Hudbu mnoha žánrů, filmy, fotografie i obrazy představuje kultovní festival Valašský špalíček

Ode dneška /21.6./ až do soboty se tak zájemci mohou setkávat například s moderní africkou hudbou, klasickým blues, rockem i hip hopem. To vše sjednocuje postava organizátora Karla Prokeše, s nímž o historii festivalu hovořil Roman Verner.

Zkuste shrnout, kam se dostal Valašský špalíček za 25 let své existence. Festival se vlastně od samého začátku - od r.1983 - nějakým způsobem vyvíjí. Z jednodenní přehlídky folkových písničkářů a filmů se stala dvoudenní, pak třídenní přehlídka, občas také čtyřdenní a je to pořád multižánrová přehlídka, protože tady skutečně najdete hudbu všech možných druhů.

To si samozřejmě dokážeme na programu, mohl byste jej přiblížit? Hlavními znaky programu letošního ročníku je velká porce africké hudby. V uplynulých letech jsme také představili řadu amerických kapel a myslím si, že přišel čas podívat se ke kořenům té hudby, a ty já cítím v Africe. Jedná se o současnou hudbu z různých afrických zemí. Ta ovšem vznikala v silné kulturní tradici, která je jiná než naše. Pořád tam hudba má jiné poslání než u nás. Píseň je tam nositelem nějakého sdělení, nějaké emoce, radosti, bolesti nebo prostě přináší nějakou zprávu.

Pojďme k tomu programu, na koho se můžeme těšit? Hned čtvrtek /21.6./ je dost silný, protože se představí jednak jazzový dorost. Jazzovou mši předvedou studentské sbory za doprovodu skupiny Brigáda a pak už přijde to pravé ořechové, Yvonne Sanchéz se svou mezinárodní skupinou, to je takový brazilský jazz, který má také silné etnické kořeny, ona je tedy polsko-kubánského původu, jak je známo a na závěr večera vystoupí Afel Bocoum a jeho skupina Alkibar, to je první z těch afrických hostů a teď brázdí Evropu s novou deskou, která se jmenuje Niger.